Atopický ekzém - 2. díl

Základem úspěšné léčby je pochopení nemoci samotným pacientem. Ten by měl pochopit, proč u něj došlo k vývoji atopického ekzému (AE), měl by znát pravděpodobný průběh choroby a její souvislosti. Najít si kvalitního dermatologa je důležité, pacient však musí být přístupný také režimovým změnám a ochotný změnit způsob života:

Úprava životosprávy, jídelníčku, domácího prostředí

Cílem je odstranit všechny provokační a zhoršující faktory, které jen odstranit lze. V rizikových rodinách, kde se AE vyskytuje vedle jiných projevů atopie (alergie, astma, atd.), doporučují někteří odborníci začít s preventivním působením ještě před narozením potenciálního pacienta. O tom se podrobněji zmíním v díle čtvrtém, HA dieta v těhotenství a kojení, je to v mnoha ohledech velmi zajímavé a diskutabilní téma, se kterým se vypořádává díl č.4.

(Jeho hlavní poselství, především co se životního stylu a zvláště stravy těhotné a kojící maminky týče, připomíná staré známé motto „Všeho s mírou“ – sterilní životní podmínky v kombinaci s přísnou dietou těhotné a kojící ženy s úplným vysazením některých potravin (hl.BKM, vejce, lepek, atd.atd.) pouze z důvodu preventivního je zřejmě pro vyvíjející se imunitní systém dítěte stejně nevhodné jako opačný extrém.)

Potravinové alergeny jsou obvykle prvními alergeny, s nimiž se dítě setká. Potravinové vlivy (nemusí se jednat o pravou alergii, reakcí na potraviny je celá řada - viz 5.díl) souvisejí s atopickým ekzémem nejmenších dětí relativně často (udává se, že 30-50% malých dětí s AE trpí potravinovou alergií). Souvislost potravy s AE bude více prodiskutována v dalších třech dílech.

Po 2-3 roce většinou (avšak ne vždy!) již nemá dietní opatření takový význam. Štafetu zhoršujících vlivů v tomto období většinou přebírají alergeny ze zevního prostředí a infekce. Ve školním věku se negativně projevuje fyzická i psychická zátěž, stres. V pubertě mívají na průběh AE vliv hormonální změny.

Ne všechny provokující momenty lze odstranit, proto je nutné se soustředit na ty ovlivnitelné:

1. praní - používejte hypoalergenní přípravky. Snad nejlepší reference jsou určeny mýdovým ořechům (např.fa BioSantos), na trhu je ale celá řada pracích prostředků určených ekzematikům (Titan sensitive, atd.atd.) V případě praní je ještě důležitá jedna věc - i v případě drahých a kvalitních praček se doporučuje zapnout i po doprání prádla ještě min.2x máchací režim, i stopy tenzidů, nosičů, atd. je nutno odstranit.

Aviváž se doporučuje u ekzematiků vynechat. Místo ní se přidává (do přihrádky na aviváž) kvůli změkčení prádla přídavek octa, který navíc pomáhá odstranit zbytky pracího prášku. Nemám to osobně vyzkoušené, žiji v jedné z mála lokalit v ČR s měkkou vodou, změkčovadlo tedy netřeba - ale kdo to vyzkoušel, tvrdí, že na vůni prádla se přídavek octa negativně nepodepisuje. S tvrdší vodou souvisí mé další doporučení – kdo používáte šetrnější prací prášky (mýdlové ořechy, atd.), které ale nejsou (zvlášť při tvrdé vodě) tak účinné, přidávejte do prací lázně prací sodu, která (vedle změkčení vody a ochrany před vodním kamenem) zvýší účinnost praní.

Co se praní lůžkovin ekzematika týče, perte ve vodě alespoň 60°C horké (opatření m.j. proti roztočům)

2. koupání - dodržujte staré dobré pravidlo ekzematika - pravidlo tří. Koupejte nejčastěji jednou za 3 dny, délka koupele max.3 minuty a po koupeli promazat emolenciem (=přípravek – mléko, krém, atd. obsahující zvláčňující látky) do 3 minut. Co se koupelové kosmetiky týče, používají se HA přípravky na mytí (někdy postačí – hl.u nejmenších ekzematiků - pouze voda), oblíbené jsou ale také různé přísady do koupele – odvary z otrub, olejové přísady, atd. – o koupelové kosmetice se ještě zmíníme v díle šestém nazvaném Lokální léčba AE – preventivní a podpůrně léčebné prostředky. Zde se m.j. dozvíte, že není ekzém jako ekzém, takže kosmetiku, včetně té koupelové, tomu přizpůsobujeme.

3. oblečení používejte striktně bavlněné. Zejména vlna velmi dráždí.

4. bavlněné návlečky na ruce se vám budou hodit hlavně v noci - dítě nebude tak poškrabané. Mějte také na zřeteli, že ekzém svědí nejvíc právě v noci a to tím víc, čím vyšší je teplota v ložnici. (Pohled na dítě s návlečky sice citlivějším povahám svírá srdce, často se však návlečky velmi osvědčí, stejně jako časté stříhání nehtíků dítěte). Lze je snadno ušít – inspirace (foto - archiv autora – dcera si je tak oblíbila, že je vyžadovala i v době, kdy už po AE nebylo památky – plnily skvěle funkci kousátka):

5. vytvořte pro dítě doma bezalergenní prostředí (roztoči, zvířata) - to neznamená, že okamžitě vyhodíte všechny koberce a nahradíte je plovoucími podlahami, ale např. to, že si pořídíte kvalitní vysavač, přikrývky z dutých vláken namísto péřových, na matrace (i molitanové) a na lůžkové povlečení pomáhají v případě roztočových alergií zvláštní povlaky, v případě inhalačních alergií (hl.roztoči, srst, ale i pyl) pomáhá nemít doma žádného "chlupáče" (kočka, morče, pes, atd. Dřív, než psa nemilosrdně „odlifrujete“ z bytu či zahrady, zkuste dát zvířátko na 14 dní přátelům či příbuzným a když se po návratu chlupáče zdravotní stav nezhorší, buďte se zvířátkem doma i nadále. Někdy je možné dokonce zhoršení ekzému - psychika dítěte negativně zareaguje na absenci jeho oblíbeného zvířátka. Takže rozumně - vyzkoušejte a uvidíte. V případě prokázané alergie na srst však spíše počítejte s tím, že se budete pravděpodobně muset obejít bez chlupáče.) Pakliže je to potřeba, poraďte se o vhodném použití čističky vzduchu, která sníží prašnost a množství alergenů. Nekouření doma je samozřejmostí.

6. Pozornost věnujte také vlhkosti a teplotě domácího prostředí – optimální vlhkost je kolem 50% (vyšší vlhkost znamená možné pomnožení plísní) a teplota přes den kolem 21-22°C, noční teplota cca o 2°C nižší (zapocení zvyšuje svědivost AE).

S teplotou a zapocením souvisí také oblékání malého ekzematika - „nabalování“ by opět mohlo znamenat zapocení. Vlhký zátylek dítěte znamená, že jste to přehnali s množstvím vrstev oblečení.

7. psychická pohoda - jeden z nejdůležitějších bodů. Z vlastní zkušenosti ale vím, že „dobrá rada“ typu „ZŮSTAŇ V POHODĚ“ způsobí zatmění před očima mamince, která má za sebou nejednu noc, kdy se kvůli neustálému drbání a hlídání ruček svého miminka nevyspala. Dobře a upřímně míněná rada proto zní: snažte se bojovat s AE (ať už režimová opatření, hledání alergenů – souvisí s nalezením kvalitního odborníka, zkoušení různé kosmetiky tak, aby vyhovovala co nejvíc, atd.), a při tom všem se pokuste nepodléhat beznaději a snažte se ze všech sil zůstat v klidu.

Péče o kůži, kosmetika, lokální léčba

O použití kosmetiky a dalších extern (kortikosteroidní masti, atd.) se zmíním podrobněji v dílech šestém a sedmém, které jsou věnovány lokální léčbě AE. V díle sedmém se také (mimo jiné) zmiňuji o použití antihistaminik.

Specifická nebo nespecifická desenzibilizace (vakcíny, autovakcíny, séroterapie), některé imunomodulační přípravky

Tato léčba, která je vedle režimových opatření a léčby lokální vhodná zvláště pro ekzematiky s alergií na vzdušné alergeny, spadá výhradně do rukou alergologa. Proto se k ní v tomto seriálu podrobněji zmiňovat nebudeme.

Světloléčba (fototerapie)

Přestože tento seriál čtou hlavně maminky nejmenších dětí, pro které tento způsob léčby vhodný není, zmíním se pro úplnost o světloléčbě jako jednom z prostředků léčby AE. Světloléčba se provádí 3x týdně, po dobu 1-3 měsíců, pro dosažení účinku je nutná pravidelnost. Návštěva solárií nebývá účinná a není z důvodů bezpečnosti ani vhodná.

Fototerapii můžete absolvovat dle vybavenosti buď v nemocnicí nebo ve stacionáři, sanatoriu, léčebném centru, což jsou názvy pro „denní nemocnici“. Světloléčba ale nefunguje univerzálně na každého - někdo ultrafialové světlo nesnese, připaluje se nebo nesnáší teplo a pocení a také není vhodná v akutním stadiu. Po fototerapii, podobně jako při slunění, dochází k určitému vysušování, tedy je nutné kůži dostatečně promazávat. Problematická je fototerapie u dětí (rizika UV záření, atd.) – tato léčba (coby doplněk léčby zevní) se proto u dětí nedoporučuje. Vhodnost světloléčby posuzuje zkušený fotodermatolog.

Přirozenou formou fototerapie je léčebný pobyt u moře, v lázních či vysokohorský pobyt. Slunění má být rozumné, tj. spíše pohyb na slunci než klasické opalování, střídání slunce a stínu a rozhodně mimo intenzivní svit (11-14 hodin). Účinky u těchto pobytů jsou komplexní, tedy nejen vliv ultrafialového slunečního světla, termální či mořské vody, ale i relaxace a kombinace s dalšími příznivými vlivy.

Alternativní medicína

Existuje celá řada léčebných metod spadajících pod tento název (akupunktura – ta se údajně jeví jako metoda nejserióznější, homeopatie, aromaterapie, bylinné léčby, EAV neboli elektroakupunktura, atd.). U těchto metod není sice účinnost vědecky objektivně prokázána, mohou však mít efekt v kombinaci s dalšími léčebnými metodami a režimovými opatřeními. Ať už zvolíte metodu jakoukoli, vždy se doporučuje zjistit si její bezpečnost, účinnost a také reference na jejího poskytovatele. Před vyzkoušením některé z alternativních metod je dobré konzultovat vaši volbu s odborníkem (dermatolog, alergolog, pediatr, atd.)

Psychoterapie

Již jsme si řekli v úvodu, že atopici jsou zvláště citliví jedinci, kteří projevy atopie demonstrované navenek (AE, atd.) těžko snášejí (zvláště pak v „citlivých obdobích“ – puberta, atd.). Předpokladem úspěchu léčby je aktivní postoj pacienta k vlastní chorobě, nalezení kvalitního lékaře a spolupráce s ním. Velkou roli hraje opakované informování, vzdělávání a výchova nemocných, včetně rodičů (a často i prarodičů), dle situace i ve škole či v zaměstnání. Pomoci může klinický psycholog rozborem situace, nácvikem relaxačních technik (autogenní trénink, jóga). Při obtížích tohoto druhu se tedy nerozpakujte kontaktovat psychologa či psychiatra (ať už máte doma dítě, které jeho AE velmi trápí, nebo jste rodič, který těžko snáší boj s touto nesmírně obtěžující chorobou…) Protože AE ovlivňuje mimo jiné také volbu povolání, i toto se doporučuje s psychologem probrat a zvážit možné eventuality a možnosti uplatnění.

Zdroj:
Hanifin J, et al. Guideline of care of atopic dermatitis. J Amer Acad Dermatol–in press
Benáková N. Atopická dermatitida. Schering-Plough CEAG Praha (informační materál pro pacienty)
Čapková Š. Atopická dermatitida – narůstající problém v dermatologické a pediatrické praxi.
Trendy v medicíně 2001/02;3:11-17

http://babinet.cz/clanek-3332-atopicky-ekzem--zmenil-mi-zivot.html
http://www.atopickyekzem.cz/pro-dospele/
http://www.ordinace.cz/clanek/atopicky-ekzem-atopicka-dermatitida/