Atopický ekzém - 3.díl

Ve věku 0 - 3 roky dítěte je atopický ekzém (AE) relativně často spojen s potravinovou alergií. Uvádí se, že celých 40% osob se narodí jako atopici, u 10% z nich se pak atopie už v prvním roce života rozvine v alergii (v tomto věku je to alergie potravinová). Potravinová alergie často v tomto věku stojí v pozadí atop.ekzému (cca u 50% malých dětí). Alergen v potravě, nejčastěji pak BKM (bílkoviny kravského mléka), pak může způsobovat potíže, jakými jsou AE, kojenecké koliky, zvracení, průjmy (někdy i s krví ve stolici), event. dušnost, atd.

Než přikročíme k "návodu" (viz 5.díl), jak alergen v jídelníčku dítěte - popř.kojící matky malého atopika - zjistit, povíme si něco o trávicím systému, zvláště pak o střevě.

Střevní mikroflóra

Střeva jsou základním kamenem imunity, asi 70 - 80 %. Hostí tisíce druhů bakterií. Některé zde žijí trvale, jiné trávicím traktem pouze projdou, spolu s jídlem. Některé bakterie jsou škodlivé (patogenní), jiné jsou nezbytné pro správné fungování trávicího traktu ("přátelské bakterie"). To vše vytváří tzv. střevní mikroflóru. Ta ovlivňuje celkové zdraví člověka, imunitu pak velmi významně.

Střevní mikroflóra se tvoří v okamžiku narození dítěte - osídlování střev bakteriemi z vnějšího prostředí začíná v průběhu porodu. Dítě porozené císařským řezem se osidluje bakteriemi z okolí později, díky sterilnímu prostředí na operačním sále. Proto tento způsob porodu může být jedním z negativních stimulů pro rozvoj atopických obtíží, je-li k tomu genetická dispozice.

V kojeneckém období tvoří 90% veškeré mikroflóry bifidobakterie, které dítě chrání před střevními infekcemi. Na růst bifidobakterií příznivě působí mateřské mléko. Později podíl bifidobakterií snižuje a mikroflóra se mění. Jejího stabilního složení se dosáhne asi po dvou letech života. Každý pak má svou vlastní mikroflóru, která ho potom provází po zbytek života a je pro něj unikátní.

Prevence atopických projevů dítěte

Atopie má tedy souvislost se střevem, střevní flóra ovlivňuje atopické projevy. Pokud se atopická žena chystá mít potomka, je vhodné zahájit kroky k nastolení správné střevní mikroflóry (k rozvoji atopie dochází u geneticky predisponovaných jedinců již v těhotenství a časném poporodním období). K tomu napomohou pre- a probiotika, užívaná během těhotenství a kojení. O stravě atopické matky během kojení a těhotenství bude následují díl seriálu. Jeho hlavní poselství, především co se životního stylu a stravy těhotné a kojící maminky týče, připomíná staré známé motto "Všeho s mírou" - sterilní životní podmínky v kombinaci s přísnou dietou těhotné a kojící ženy s úplným vysazením známých alergenů (hl.BKM, vejce, lepek, atd.) pouze z důvodu preventivního je pro vyvíjející se imunitní systém dítěte stejně nevhodné jako opačný extrém.

Rozvoj atopických obtíží dítěte

Hned od narození začíná intenzivní proces utváření střevní mikroflóry - tomu významně napomáhá kojení. Ne každá maminka ovšem může kojit - miminko je pak převedeno na umělou stravu. Do nevyzrálého organismu dítěte pak vstupuje řada cizích, nových látek (hl. bílkovinné povahy), které u citlivých organismů mohou vyvolat přecitlivělost na některou tuto látku. Tento proces však může nastat již za plného kojení dítěte - dítě je senzibilizováno látkami, které sní kojící matka a předá tak ve svém mléce potomkovi. Nejčastěji jde o BKM.

Následně může dojít k příznakům, jako jsou např. ublinkávání, zvracení, průjmy (někdy i s krví ve stolici), koliky, neklid… Samozřejmě, ne každý neklid je příznakem potravinové alergie, stejně jako ublinkávání, atd. Pokud ale skutečně došlo k senzibilizaci organismu bílkovinou ve stravě a my tuto látku dále podáváme, může dojít vzniku alergie, která se může demonstrovat atopickým ekzémem.

V této fázi většinou navštívíme kožního lékaře a obdržíme od něj mast s kortikoidy. Využíváme jejich rychlý protizánětlivý a protisvědivý účinek. Kortikoid však atopický ekzém nevyléčí - pouze jej zklidňuje, a to jen po dobu, kdy jej pacient používá. Pokud ale jde o atopický ekzém, který souvisí s potravinovou alergií, taková dlouhodobá léčba důsledku, nikoli příčiny, nemá pozitivní dopad na zdravotní stav malého atopika a na rozvoj dalších atopických obtíží (ty se netýkají jenom kůže, jak se mnozí čtenáři možná domnívají, ale posléze i jiných sliznic - a dostáváme se m.j. k již velmi rozšířeným inhalačním alergiím - pyly, roztoči, plísně, atd., astmatu, atd.) Je proto dobré včas zjistit, zda je kožní projev skutečně AE a že je skutečně odrazem potravinové alergie - a pokud ano, zahájit dietu s vyloučením dané potraviny z jídelníčku - tomu je věnován 5.díl seriálu)

Jak již bylo řečeno, ne každý ekzém, neklid, bolest bříška, atd. je projevem alergie, stejně tak ne každý potravinový alergik trpí atopickým ekzémem. Navíc, reakcí na potraviny je celá řada, potravinová alergie je pouze jednou z nich (ještě o tom bude řeč v 5.díle). AE v souvislosti s potravinovou alergií, to není jednoduchá záležitost. Proto je tolik významná spolupráce rodičů (hl.maminky) s lékařem - ten pomáhá rodiči orientovat se v nemoci potomka, určí vhodnou léčbu.

Závěrem přehled potravin, které u dětí nejčastěji způsobují alergické reakce na potraviny:

• Mléko (hlavně bílkovina beta-laktoglobulin)
• Vaječný bílek
• Oříšky (u nás hlavně lískové, v USA hlavně buráky. Na rozdíl od alergie na mléko či vejce přetrvává alergie na ořechy často až do dospělosti)
• Rybí maso. Tyto alergeny jsou odolné vůči tepelné úpravě i enzymatickému natrávení.
• Z luštěnin hlavně sója a již zmíněné buráky (vzácněji hrášek a fazole)
• Obiloviny: nejzávažnějším druhem reakce na lepek (neboli gluten, bílkovinu obilí) je celiakie (mechanismem působení se ale o pravou potravin.alergii nejedná) Sklony k celiakii má asi každý dvousetpadesátý člověk.
• Reakce na ovoce - hlavně jablko (mnohdy společně s alergií na pyl břízy a olše díky fenoménu zkřížené alergie) a obecně "české ovoce", roste počet případů reakce na exotické ovoce. Možná je reakce na kyselé a zralé (a přezrálé) ovoce (jahody, citrusy, atd.) - nemusí však jít o pravou alergii, častěji jde o jiný typ reakce (potravinová intolerance histaminoliberačního typu)
• Ze zeleniny je to hlavně kořenová zelenina - především celer -jeho alergen je termostabilní, naproti tomu např.brambor, který je také poměrně významný alergen, je po tepelném zpracování neškodný pro leckterého potrav.alergika. Dále pak rajské jablko, petržel, atd. V případě zeleniny je opět častý jiný typ reakce, nežli pravá alergie, a sice potravinová intolerance histaminoliberačního typu
• Alergie na maso je celkem vzácná. Reakce na masné výrobky bývá spíše důsledkem reakce na antibiotika, konzervační látky aj. Stává se ale, že pacienti alergičtí na vaječný bílek mohou reagovat i na drůbeží druhy masa (hl.kuřecí), stejně tak lidé alergičtí na mléko (resp.BKM) mohou reagovat i na hovězí maso
• Nejrůznější "semínka" (slunečnicové, sezamové, mák, atd.), koření (některé druhy koření jsou významnými alergeny, koření ale může také způsobovat neimunologické typy reakcí - hl.již zmíněná potravinová intolerance histaminoliberačního typu), samostatnou kapitolou jsou potravinářská aditiva (barviva, stabilizátory, atd.)

Zkřížená alergie pyl - potravina

Zkřížená alergie vzniká na základě podobnosti alergenů. Protilátky IgE namířené proti jednomu alergenu pak mohou reagovat také s druhým alergenem, který je obsažen v jiné látce druhově příbuzné, ale i velmi vzdálené. Nejčastější je zkřížená alergie pyl - potravina. Jakmile se zkřížená reaktivita projeví alergickou reakcí, je nutné vyloučení potraviny z jídelníčku.

Přehled uvádí nejčastější zkřížené alergie:

Pyl břízy, lísky, olše, atd. (časný, jarní pyl)

jablko, hruška ("české" jádrové ovoce) mrkev, petržel, celer ("česká" kořenová zelenina) lískový ořech (popř. další zkříženě reagující ořechy), třešně, švestky, meruňky, broskev ("české" peckové ovoce) kiwi, koření (anýz, pepř, atd.), brambor (škrabání syrového bramboru), sója

Pyl trav a obilnin (čeleď lipnicovité)

rajské jablko, paprika, ovoce peckové a jádrové, arašídy, pomeranč, kiwi, meloun, v případě nedostatečné tepelné úpravy: obilí (žito, pšenice, ječmen), obilná mouka, kukuřice, rýže

Byliny (pelyněk, čeleď hvězdnicovité) - pozdní letní pyl

veškerá kořenová zelenina (celer, petržel, mrkev, atd.), koření (kopr, libeček, majoránka, koriandr, kmín, fenykl, pepř, anýz, tymián, paprika...), heřmánek, slunečnice (olej), ovoce peckové a jádrové, kiwi, mango, arašídy, stromové ořechy, luštěniny (hrách)

Ambrózie

banán, meloun, okurka, cuketa, heřmánek, ovoce s jádry, celer, pepř

• Zkříženou alergií pyl - potravina trpí ve střední Evropě 50 % pylových alergiků.
• Klinické obtíže jsou většinou mírné: orální alergický syndrom (svědění sliznice dutiny ústní, mírný otok rtů a hrdla).
• Závažné reakce (těžký otok hrdla, dušnost, pokles krevního tlaku) nejčastěji vyvolávají: ořechy, arašídy, celer.
• Pozor také na potraviny, které obsahují pylová zrna (bylinkové čaje, med a další).