Atopický ekzém - 4.díl

Atopický ekzém - vliv genů a prostředí

Atopie patří mezi multifaktoriální choroby - na jejím vzniku se tedy podílí více genů a spolupůsobí zde také zevní prostředí (dědí se pouze dispozice pro chorobu). Vyčíslit riziko stejného postižení pro další členy rodiny není jednoduché a vychází z dlouhodobých statistických a empirických ukazatelů. Uvádí se, že pokud má jeden z rodičů alergii, je pravděpodobnost onemocnění dítěte zhruba 50%, o něco vyšší je při onemocnění matky; pokud mají alergii oba rodiče, je pravděpodobnost výskytu alergie u dítěte přibližně 80%.

Atopický ekzém a "rizikový" kojenec

Jinými slovy: genově dané dispozice pro atopii změnit nelze, alergie ale vzniká z atopie až tehdy, pokud se spojí dědičné dispozice (atopie) a vlivy zevního prostředí při vývoji a růstu dítěte. Snaha je proto pokusit se co nejvíce předejít rozvoji atopie u svých dětí, nebo ho alespoň co nejvíce omezit. Rizikovými kojenci jsou pak hlavně ti, jejichž oba rodiče jsou alergici, nebo jeden z rodičů (obzvláště pak matka) a některý ze starších sourozenců, nebo i jeden rodič či sourozenec jsou alergici.

V předchozím díle jsme si řekli, že k rozvoji atopie dochází u geneticky predisponovaných jedinců již v těhotenství a období raného dětství. Odborníci se však rozcházejí v názorech na dodržování preventivní HA diety těhotnými a kojícími matkami. Jednoznačně však převažuje názor, že případná HA dieta valného smyslu nemá - dieta totiž znemožňuje nastolit toleranci organismu dítěte vůči vyloučeným potravinám, s nimiž se organismus dítěte v životě dříve či později stejně setká. Vyloučit by těhotná matka tedy měla pouze ty potraviny, na něž sama reaguje alergicky.

Obecná doporučení pro prevenci alergie

Lze jen doporučit:

• omezit dráždivé potraviny (uzené, zrající a kvašené potraviny, jež mohou způsobovat potravinovou intoleranci histaminoliberačního typu, pokud jsou pozřeny ve větším množství - např. uzená makrela či tuňák, aromatické koření - chilli, paprika, atd.,kyselé okurky, velmi zralá rajčata, papriky, citrusy a ostatní kyselé ovoce, jahody, káva, čokoláda a kakao, zrající sýry, atd.)
• nepřehánět konzumaci kravského mléka a výrobků z něj, sóju, ryby, korýše, vejce, celer, nekonzumovat přehnaně výrobky z bílé mouky (lepek pšenice Triticum aestivum -"klasická" pšenice - je lepkem nejagresivnějším, proto je výhodné kombinovat různé obiloviny a tím "poředit" klasický lepek ve stravě), nepřehánět též sladkosti a exotické ovoce

Zásadní doporučení ohledně stravy těhotné maminky proto zní: pestrost stravy a nepřehánět množství jakékoli potraviny.

Zlatá střední cesta pro prevenci alergie

Nejlepším řešením v prevenci alergie se ukazuje být zlatá střední cesta - dítě ani přehnaně nechránit před vnějšími vlivy, ani je jim nadměrně nevystavovat. Strava těhotné a kojící atopické matky nechť je tedy (v případě, že během kojení dítě reaguje neatopicky) pestrá a nikoli jednostranná - "jíst od všeho něco", nepřehánět množství určité potraviny - zvláště pak ne mléka a mléčných výrobků, vajec, ořechů, ryb, výrobků z bílé mouky - vyjmenované potraviny by atopická těhotná či kojící žena měla konzumovat "s citem", nepřehánět to s nimi, jak se to v našich končinách bohužel často děje (což souvisí s tím, že uvedené potraviny patří mezi zdejší časté alergeny), tučně napsaná věta se však týká nejen stravy, ale celkově životního stylu - sterilní podmínky jsou z hlediska prevence alergie špatně, stejně jako "život ve špíně". Jiným případem je pochopitelně dodržování diety, příp.dalších "HA" opatření kojící - ať už atopickou či neatopickou - matkou, pokud dítě atopicky reaguje. Alergenní potravinu je pak potřeba z jídelníčku kojící matky vyloučit, ale o tom bude podrobně referovat další díl seriálu.

Obecná preventivní opatření u rizikových dětí

V čem opět panuje shoda názorů - pokud dítě prospívá, tak by maminka rizikového dítěte měla plně kojit nejméně 6 měsíců, dle WHO je kojení doporučováno pokud možno až do 2 roku věku , při nedostatku mléka se doporučuje náhrada vhodným umělým mlékem (pro prevenci alergie na BKM slouží HA formule, pakliže již nastal projev atopie - ať už ekzém či jiný projev - pak je třeba volit úplné hydrolyzáty, např.Nutrilon allergy care, popř. až na aminokyseliny naštěpený Neocate či Alfamino, v případě m.j. obzvláště silné alergie na kravské mléko).

Pokud dítě reaguje atopicky během kojení, je potřeba nalézt alergenní potravinu a nastolit vhodný dietní režim bez této potraviny (popř.potravin), stejně jako v případě, pokud má dítě atopické projevy až po ukončení kojení - o HA dietě malého alergika, příp.kojící matky malého alergika bude následující, tj.5.díl. Každopádně, u rizikových dětí příkrmy zavádíme velice opatrně, vždy 3 - 7 dní se konzumuje jeden druh potravy (např.brokolice) se sledováním případné reakce. Když není žádná, přidáme další druh potravy (např.brambory), zkoumáme případnou reakci, a tak pořád dál. Dříve se tradovalo, že rizikové dítě do roka života by nemělo ochutnat žádný lepek, BKM a vejce až po roce až 2 letech života atd. Nové studie však ukazují, že kvůli nastolení tolerance vůči potravinovým alergenům u dětí je vhodné začít dříve - s lepkem již v 4-6. měsíci věku, stejně tak vejce a BKM lze otestovat již kolem 6. měsíce věku.

Vzhledem k tomu, že atopické projevy u malých dětí souvisí často s reakcí na bílkoviny kravského mléka (BKM), jeden z dalších článků tohoto seriálu bude věnován vápníku a náhradě mléčných výrobků ve stravě.