Re: Jak to bylo doopravdy?

Necitim se povolana se vyjadrovat k tomuto konkretnimu pripadu, neznam dite ani jeho zdravotni a rodinnou anamnezu, a myslim, ze kdyz by pribeh popisovali ruzni jini akteri pribehu (doktori, sourozenci, pracovnici z ustavu...) asi bychom neverili ze jde o stejne dite.

Jen chci zareagovat na to "prijimani a plneni pokynu". Zda se mi totiz, ze ze stejne situace si muzou ruzni lide "vystopovat" ruzne pokyny. Nerikam, ze je to tak spatne, zkratka kazdy si to prebere podle sve natury - pro jednoho je prvni prekazka jednoznacny prikaz "touto cestou ne", pro druheho jen zkouska, zda to mysli vazne, a pokyn aby zvysil usili. A netyka se to jen vericich a "pokynu od Boha" - staci se podivat na vztahy mezi lidmi, na jednu poznamku nebo gesto muze kazdy reagovat jinak, a kdo se odvazi rict, ktera reakce je "spravna", a nakolik odpovida predstavam toho kdo puvodni poznamku pronesl? To se pozna, pokud vubec, tak az dodatecne - nekdy hned v pristi vete, jindy za tyden, za rok, za dvacet let.

Clovek, at verici ci neverici, ma pravo volby - a tim i za tuto volbu zodpovednost. A nejde zdaleka jen o volbu, zda zvolime "dobre" ci "spatne" reseni; kolikrat je dobrych reseni vic, kolikrat se voli jen "mensi" zlo... prijde mi mnohem dulezitejsi, at uz zvolim cokoli, snazit se z toho jak se veci vyvrbi udeölat to nejlepsi, co je v mych silach.

Protoze ale toto pravo volby ma kazdy, prijde mi take spravne, rozhodovat co mozna tak, aby pripadne nasledky co nejmin ovlivnily (postihly) ostatni; nebo se rozhodovat v dohode s temi, kteri nasledky me volby ponesou. Nerikam, ze to autorka clanku nedelala - jen jsem to z toho clanku nikde jasne nevycetla. Zdalo se mi tam dost veci zvlastnich, ale jak rikam, na to aby clovek k tomu mohl rict neco rozumneho by bylo potreba bud jeste nejake dalsi upresneni, a nebo nejlepe tu situaci videt v realu.