Nerozumím...

Paní Kateřino,
nechci Vás odsuzovat za styl života jaký jste zvolila.Přijde mi, že jste silně věřící a právě to mi nejde do hlavy, že vy, jako silně věřící, svojí láskou k bližnímu ohrožujete zdraví babičky,(vaší maminky, nebo maminky vašeho manžela) která se začala starat o takto narušené dítě, které, jak jste sama psala, Vám seslal Bůh. Myslím, že za to, že ho dáte zpátky do ústavu nikdo nemůže říci jediné slovo a nějak se mi nechce věřit, že by jste za Jirkou nemohli na návštěvu, nebo, že by jste si ho nemohli brát na víkendy.Dále mi není jasné, že Jirkovo chování nebylo podivné již na počátku soužití s rodinou.I když jste nedostali do rukou lékařské zprávy, tak po pár dnech muselo být jasné, že Jiřík v pořádku není.Jak jsem pochopila z článku, tak to asi tak bylo, ale o jeho chování jste lékaře neinformovala dostatečně.Píšete, že jste se rozhodla, říci lékaři o jeho chování až poté, co se situace vyhrotila a začala ohrožovat dcerku, teprve poté byl vlastně chlapec dostečně léčen.(Tedy pokud se dá hovořit o léčení).