Re: Proč tolik příkrých soudů? Asi proto, že...

Nojo, můžete sice ve vaší květnaté mluvě považovat za zázrak to, že svítí slunce a že tráva je zelená. Ale to nejsou jevy toho typu, abych z nich mohl usuzovat na to, že bůh souhlasí či nesouhlasí s mým rozhodnutím. Jak by se snadno žilo, kdyby lidé když něco chtějí, řekli jednoduše, že to chtějí. Když něco tuší, řekli, že to tuší. Pakliže mají nějaký pocit, řekli že cítí to a to. Ale Katřina né. Ta si bude vymýšlet buhvíco, i když se nic takového vůbec nestalo a vy to ještě omlouváte a tvrdíte, že je to u věřících normální. No promiňte, ale to by muselo platit, že obecně každý věřící = magor a to si rozhodně nemyslím.

Když už tady ale Kateřinu nemáme k dispozici, co teda vy považujete za ty zázraky, které se běžně dějí a které akorát někteří nevidí? A dá se podle nich nějak usuzovat, zda bůh souhlasí či nesouhlasí s vaším zamýšleným rozhodnutím? Uveďte nějaké příklady. Já za sebe tvrdím, že jsem jaktěživ žádný takový zázrak neviděl.

Nebo snad větu "nehledě na potvrzující události typu Gedeonovo rouno" prohlásíme za symbolické vyjádření toho, že: "Cítila jsem, že je správné vzít si Jirku?". Mě se nezdá, že je to totéž.