Záleží na rodině

Záleží na rodinném prostředí, snad by se dalo říct tradici. Těžko se to vyjadřuje.

Ale znám rodinu, kde máma při mateřské pracuje, aby o práci nepřišla (a ta práce jí baví). Tak jednou za týden dává 3,5letou dceru na celý den babičce, protože musí jet na služebku. Babička hlídá ochotně, ale občas si neodpustí rýpavé "VY jste se rozhodli...", ona totiž byla doma s dětmi do sedmi let(!).
Mamina z jiné rodiny má syna 2letého, vyrazí občas s manželem i na ples nebo diskotéku, občas je malý u prarodičů i týden a všichni to pokládají za normální.

Myslím, že dospělost se projevuje v tom, že si dobře promyslím klady a zápory toho, co dělám. Co ztratím a co získám. A nezapomenu na ně ani za více let, až budu třeba trpět následky svého špatného rozhodnutí. (Např. babička říká, že dítě hlídat nebude. Je to koneckonců její právo. Pokud si pořídím dítě doufajíc, že babička svůj názor změní, ale pak ke změně nedojde, tak si to musím zařídit jinak a babičce to nevyčítat. Moje rozhodnutí, můj problém.)

Maminu v úvodním článku neodsuzuju a myslím si, že ona nemá důvod cítit výčitky.

Janka