Re: Nevím, jestli se trefím do tématu...

Mnohokrát děkuji za tento příspěvek, který mi mluví z duše. Také jsem občas měla výhrady k radám svých rodičů a nyní bych si je občas moc ráda poslechla, ale bohužel "Ti, kdo mě měli na světě nejvíc rádi" /jak píšeš Jahůdko/už tu nejsou, mohu jim jen nosit kytky na hrob.I moje dcera se mnou často polemizuje a chce, abych se řídila jejími radami, "Jak se má chovat správná babička", např.: jak si má určit pravidelné intervaly, kdy bude vnuky navštěvovat a zase kdy si je bude brát k sobě, protože maminky mají právo na odpočinek od dětí/ pozn.:ještě jsem zaměstnána, dcera na prodloužené MD/, mám radit, ale ne kritizovat.. Trápí mě to, protože své vnuky miluji, snažím se dceři vyhovět i když se mi to zrovna nehodí,ale ať dělám cokoliv, zdá se, že je všechno špatně. Jen škoda, že se tu jen málo babiček ozývá..