Re: Martině a Budilce- pomoc

Jejda, tchýně nejsem a ještě hodně dlouho asi nebudu. Ale s rodiči manžela vycházím docela dobře, je to asi hlavně jejich zásluha a taky to bude tím, že se moc často nevídáme. Nic si z toho nedělej, moje švagrová je taky milejší, šikovnější (v očích dědečka a babičky), umí narozdíl ode mne šít a plést, víc toho nazavařuje atd. atd. Ale já mám určitě lepšího manžela!
Vlastně - jednou jsem se na ně zlobila, ale to už je pryč. Byla jsem potřetí těhotná - plánovaně. Bohužel jsem potratila, den před Ježíškem. Manžel to rodičům volal a babička reagovala: To jsme rádi, že z toho nic nebude, že si jen špatně spočítala menstruaci. Manžel vysvětlil, že jsem byla v nemocnici na revizi atd. Poté babička pravila: Doufám, že to nehodláte zkoušet znova. To jsem ignorovala. Když jsem po třech měsících otěhotněla znova, radši jsme to manželovým rodičům zatím neřekli. Po čase na to ale přišli a udělali manželovi kázání: prý jsem líná a nechce se mi chodit do práce, prý se mi v práci nedaří (nevím, jak na toto přišli) a tak jsem se rozhodla pro třetí dítě. Marně jim manžel vysvětloval, že jsme si to přáli oba, a on možná víc.
No a teď je prcek jejich miláček a nejmladší vnoučátko, mají z něho děsnou radost.