Přípravné třídy pomáhají dětem lépe se připravit na školu

Děti se sociálním znevýhodněním se díky němu lépe adaptují na školní docházku.

Kterým dětem jsou určeny přípravné třídy základní školy?

Doc. PhDr. Renata Šikulová, Ph. D., vedoucí katedry preprimárního a primárního vzdělávání PF UJEP v Ústí nad Labem říká, že přípravné třídy jsou primárně zřizovány pro děti se sociálním znevýhodněním, které nenavštěvovaly předškolní vzdělávání v mateřské škole, nebo jim byl doporučen odklad školní docházky. „Tyto třídy jsou určeny k systematické přípravě dětí na vstup do povinného vzdělávání v základní škole. Vzdělávací program, který děti absolvují v přípravné třídě, má sloužit jejich snadnějšímu začlenění do vzdělávacího procesu, aby se tím předešlo případným neúspěšným začátkům ve školní docházce. Takovéto opatření má pro dítě podstatný význam, protože neúspěchy na počátku vzdělávací dráhy mohou nepříznivě ovlivnit další průběh vzdělávání a tím i jeho perspektivy v pracovním uplatnění i v dalším životě.

Do přípravné třídy ředitelé škol často zařazují děti, jimž byl při zápisu do první třídy doporučen odklad školní docházky a které potřebují čas, aby dosáhly potřebné úrovně připravenosti v určité deficitní oblasti a mohly úspěšně zahájit školní docházku.

O zařazení dítěte do přípravné třídy základní školy rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného zástupce dítěte a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení a doporučení dětského lékaře nebo klinického psychologa (podle § 37 novely školského zákona).“ Renata Šikulová dodává, že přípravnou třídu lze zřídit pro děti v posledním roce před zahájením školní docházky tehdy, pokud se v ní bude vzdělávat nejméně sedm a nejvýše 15 dětí.

Zajímalo mě, jakou kvalifikaci musí mít učitel, který pracuje v přípravné třídě. „Odborná kvalifikace učitelů přípravných tříd není stanovena žádným obecně závazným předpisem, a proto se doposud řeší pouze výkladem. Připouští se vzdělání jak pro učitele mateřské školy, tak pro učitele prvního stupně základní školy. Od učitele vyžaduje práce v přípravné třídě citlivý a trpělivý přístup, ale i značnou pedagogickou tvořivost. Je to právě on, kdo vytváří motivující a stimulující prostředí pro děti. Měl by dokázat pracovat nejen s dětmi, ale také navázat kontakt s rodinou a získat jejich důvěru, vzbudit zájem rodičů o výsledky činností dětí, jejich úspěchy i problémy. Rodiče by měli být seznámeni s možnostmi, jak mohou svým dětem pomoci - a to prostřednictvím všech způsobů, které se učiteli daří uskutečňovat (výlety, schůzky, návštěvy v rodině, návštěvy rodičů ve škole, na besídkách a podobně).

Nejen pro děti s odkladem

Laika by napadlo, že přípravný ročník mateřské školy je určen výhradně dětem s odkladem školní docházky. Renata Šikulová vysvětluje, že to není stoprocentní pravidlo. „Přípravná třída je určena pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí, které nenavštěvovaly mateřskou školu, nebo jim byl navržen odklad školní docházky při zápisu do první třídy.

Do přípravné třídy může dítě chodit jeden až dva roky před zahájením povinné školní docházky (popřípadě další rok, pokud mu je doporučen odklad školní docházky).“

Jak vypadá program v přípravné třídě?

„Obsah vzdělávání v přípravné třídě se řídí Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání. Pedagogové při tvorbě vzdělávacího programu přípravné třídy vycházejí z tohoto dokumentu, popřípadě mohou využít i dalších metodických materiálů platných pro předškolní vzdělávání. Toto je dáno vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, kde je dáno, že,obsah vzdělávání v přípravné třídě se řídí RVP PV a je součástí školního vzdělávacího programu školy.‘ Daný obsah by měl mít podobu vzdělávacího programu určeného na období jednoho roku. Zpracování třídního vzdělávacího programu záleží na dohodě s vedením základní školy, a také na učiteli konkrétní třídy, který musí respektovat požadavky RVP PV a stanovené požadavky svého ŠVP. Důležité je používat i stejnou terminologii uvedenou v ŠVP. Při tvorbě TVP je nutné nejdříve podrobně prostudovat základní kurikulární dokumenty (zejména ŠVP) a vše přizpůsobit konkrétním podmínkám příslušné třídy. Učitelka přizpůsobí cíle i vzdělávací nabídku specifickým potřebám a možnostem dětí i délce vzdělávacího programu. Vzdělávací obsah by měl být zpracován natolik volně, aby umožňoval tvorbu různých individuálních vzdělávacích plánů a učitelka mohla diferencovat v tom, nač se kdy u kterého dítěte zaměří a jaké činnosti mu nabídne. Výběr vzdělávací nabídky pro přípravnou třídu není stanoven jednotně, pedagog jej provádí sám tak, aby obsah odpovídal specifickým potřebám a možnostem dětí vzdělávaných v dané přípravné třídě, a aby byl realizovatelný v podmínkách konkrétní školy. Učitelka by měla jasně a konkrétně stanovit vzdělávací cíle, vymezit obsah a popsat, za jakých podmínek, jakými formami a jakými metodami bude vzdělávání probíhat.“ Po „vyučování“ se jde domů Přípravný ročník základní školy se od mateřské školy liší i v tom, že vzdělávání v přípravných třídách je organizováno jako polodenní v rozsahu 18-22 hodin týdně. „Ve třídě je snížený počet dětí (7-15 dětí) a učitelka může pracovat za pomoci asistenta pedagoga. Po skončení,vyučování‘ odcházejí děti domů,“ vysvětlila mi docentka Šikulová. Dodala, že vybavení přípravné třídy vychází z materiálových a prostorových podmínek, které základní škola má. „V přípravných třídách, které jsem navštívila, měly děti prostor jak pro činnosti u stolků (v lavicích), tak prostor pro volný pohyb opatřený kobercem.“

Co je obsahem „vyučování“ v přípravné třídě?

„Zaměřuje se na oblast kulturně-sociálních a hygienických návyků, například přizpůsobit se školnímu režimu dne, zapojovat se do činnosti ve třídě, zachovávat pravidla chování (poděkovat, omluvit se, neskákat do hovoru), porozumět běžným pokynům, podřídit se jim, samostatně se oblékat, obouvat, stolovat, používat příbor, udržovat pořádek ve svých věcech, udržovat čistotu oděvu, umývat si ruce po použití WC a před jídlem, používat kapesník, uklízet hračky a pomůcky. Dalším okruhem je oblast jazyková a komunikativní. Děti si prostřednictvím společných i individuálních činností rozšiřují slovní zásobu, správnou výslovnost, rozvíjejí plynulé vyjadřování, učí se mluvit zřetelně, srozumitelně, v jednoduchých větách, zvládat běžné dorozumívací situace - ptát se, odpovídat, vyřídit jednoduchý vzkaz, procvičují si soustředění pozornosti na poslech pohádky, pochopení textu, učí se memorovat krátké pohádky, recitovat básničky. Součástí práce je také příprava na analyticko-syntetické činnosti pomocí rytmizace říkadel, vytleskávání, sluchové rozlišování délky samohlásek, které děti budou potřebovat k nácviku čtení a psaní v první třídě,“ popisuje Renata Šikulová. Dodává, že součástí vzdělávacího obsahu přípravné třídy jsou činnosti na rozvíjení matematických, časových a prostorových představ. „Děti si vytvářejí první představy o čísle, třídí předměty podle určených vlastností do skupin, poznávají geometrické tvary: čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník - na základě práce se stavebnicemi, vyhledávají tvary v okolí, skládají obrazce z geometrických tvarů, orientují se v prostoru (před, za, nad, pod, vedle, blízko, daleko, nahoře, dole, vpravo, vlevo) a podobně. Prostřednictvím společných činností se seznamují se základními poznatky o životě ve společnosti a přírodě ve svém nejbližším okolí.

Mimo těchto oblastí jsou do programu zařazeny hudební a pohybové činnosti. Základní dovednosti práce s tužkou získají děti při výtvarných činnostech, důraz je kladen především na rozvoj smyslového vnímání, pozornosti, představivosti a grafomotoriky.“

S přípravnou třídou má své zkušenosti i logopedka a speciální pedagožka Mgr. Ester Stará, která působí v ZŠ Lyčkovo náměstí v Praze. „Přípravka u nás běží druhým rokem a vidíme, že dětem náramně prospívá. Ve třídě je maximálně patnáct dětí a paní učitelka se věnuje nejen činnostem důležitým pro čtení nebo psaní, ale i řádu, který ve škole platí. Dítě má aktovku, samo se obleče, vyndá si svačinu… Rodiče si někdy myslí, že se dítě bude nudit, zvlášť když třeba trochu čte nebo počítá, ale jde o adaptaci na školu. Dítě se učí sedět v lavici, reagovat na pokyn, dát přednost kamarádovi, který právě mluví, učí se samo si dojít na záchod, umýt se, naobědvat se tak, že oběd nemá na tričku. Rodičům někdy nedochází, že tohle bude možná náročnější než samotné učení.“

V čem spatřuje Renata Šikulová význam přípravných tříd základní školy? „Přípravné třídy pomáhají systematicky připravovat děti ze sociálně znevýhodněného prostředí k začlenění do vzdělávacího procesu od prvního ročníku základní školy a předcházet tak u nich případným neúspěšným začátkům ve školní docházce, které by mohly ohrozit průběh jejich dalšího vzdělávání a tím i jejich perspektivy v dalším životě. Dítě by mělo získat věku přiměřenou fyzickou, psychickou i sociální samostatnost a základy k tomu, aby se mohlo dále aktivně rozvíjet a vzdělávat. Zkušenosti z práce přípravných tříd, které jsme získali v průběhu řešení našeho projektu, ukazují, že děti během roční, systematické přípravy udělaly pokrok v řadě výše uvedených oblastí. Předpokládáme, že jim získané vědomosti, dovednosti i návyky pomohou úspěšně zahájit povinnou školní docházku v základních školách hlavního vzdělávacího proudu.“ Dodává, že učitelé přípravných tříd i pedagogičtí odborníci opakovaně upozorňují, že čím déle dítě do předškolního vzdělávání dochází, tím vyšší je pravděpodobnost dobrého školního startu. „Optimální je několikaletá předškolní příprava v běžných mateřských školách. Její výhodou je společný pobyt dětí majoritní společnosti a dětí z odlišného sociokulturního prostředí.“