my přece také něco tvoříme

zdravím všechny.
po přečtení článku mě napadá jedna věc.dle mého názoru je šéf Johanky typ člověka, který je přesvědčen, že pouze člověk, který produkuje něco hmotného je hoden slušné komunikace.v podstatě mě to nijak nepřekvapilo, ale z čeho je mi trochu smutno, je to, že my maminky, které znají noční vstávání, dny plné vzteku dětí, strach o nemocné děti, každodenní výčet "domácích úkolů" jsou schopny Johance napsat, co vlastně ještě čekala, když se "válí doma".jsme to především my (a samozřejmě i tátové), kteří by se měli alespoň pokusit hájit zastaralou ideu, že být doma s dětmi je flákačka.Možná že, až bude tento šéf nemohoucí starý člověk bude ještě rád za vlídne slovo.
Kamča.