Re: komunikace šéfa

Kimmi, přiznávám, že hledisko sociologické a ekonomické je více, či méně objektivně měřitelné, co je ovšem zásadně neměřitelné, je pocit osobnosti, v tomto případě matky, popřípadě otce a jejich dětí. Pokud někomu model RD v ČR nevyhovuje, dokáže najít svou vlastní cestu, jak skloubit práci a rodinu.

Bohužel pro samou objektivitu často zapomínáme, že pracovní podmínky mnoha lidí v ČR se zdaleka nevyrovnají pracovním podmínkám v civilizované Evropě, tím myslím právě to jednání, které je popsáno v článku, který vede k téhle diskusi a mnohdy je chování "šéfů" ještě horší. Není divu, že hledat "radost z práce" přináší zklamání, kdo by se v takové situaci do práce hnal, že? Byť jen na půl úvazku.
Myslím, že ženy, které chtějí a umí, si cestu najdou a ty ostatní není třeba stádně hnát do práce v situaci, kdy to nebude ku prospěchu jim, ale někomu úplně jinému.
Ostatně, stížností mj. na to, že pokud matka s malými dětmi není schopná, či ochotná pracovat v přesčasech, mnohdy jen tak položených na oltář firmy, tu bylo už dost na to, aby bylo jasné, že ploviční úvazky by patrně byly zneužity formou méně peněz - stejně času.
Informací o tom, jak se situace má v téhle chvíli je všude dost - firmy zaměstnávají "na dohodu", stát platí. Platí sociální dávky, platí zdravotní a sociální pojištění.