O babičce rozmazlovací a ještě jednom dědovi

Holky,
mě přijde, že prostě babičky rozmazlují prostě proto, že s tím dítětem jsou málo. A jestli babička je místo vaření ochotná malého hodinu houpat, tak co? Je to její čas. Moje babičky nás taky "rozmazlovaly" - přiznám se, že jako matka bych taky asi koulela očima, kdybych se dozvěděla, že děti tráví večery s babičkou v posteli u televize u zcela nevhodných pořadů, cpou se pomerančema, sušenkama, čokoládou (to vše v čistěm povlečení), mají povoleno do postele skákat z pelesti, jezdit po zadku po dřevěných schodech v hale (přes zuřivé mlácení sousedů), malovat se babiččinýma šminkama (co pamatuju - takže od nějakého věku tří let), trhat jí korále a hedvábné šátky, živit se zásadně krupicovou kaší (s hromadou kakaa)... no a co? Nemám pocit, že by mi to nějak uškodilo, naopak.
Přesto byl mým nejmilovanějším prarodičem děda, který s námi bydlel. Určitě mě rozmazloval taky, ale jinak - pokud se pamatuju, tak jsem u něj v pokoji byla pečená vařená, a i ve dnech, kdy ho artróza zlobila tolik, že chodil o holi, tak lezl ochotně po čtyřech a štěkal, aby mi udělal pejska. Stál hodiny na lístky do divadýlka, učil mě hrát na flétnu, předčítal mi donekonečna kocoura Mikeše (a protože sám byl pán kulturní a vzdělaný, tka to prokládal Kyticí a Jiráskem, takže jsem někdy na druhém stupni utrpěla šok, když se tyto knihy ocitly na seznamu povinné četby - já je považovala za "dětské knihy"!). Nicméně tím, že děda s námi bydlel (v 2+1), tak spíše dodržoval taková ta základní pravidla výchovy. Naopak - pamatuju si, že už jako malému dítěti mi přišlo samozřejmé, že na dveře se klepe, že ten druhý má právo na soukromí, že budu potichu, když spí (děda si chodil po obědě lehnout), že mu nebudu otevírat šuplíky, že mě ani nenapadne si něco půjčit bez dovolení atd.

Prostě si myslím, že nepřítomné babičky si mohou dovolit, aby jim jednou za čas děti udělaly z domácnosti kůlničku na dříví, ale že kdyby měly s dítětem žít, tak to bude zase trochu jinak. Nejrozumnější mi tedy přijde dítě babičce půjčit (třeba na víkend) a zavřít oči i uši... ono to nějak dopadne (pokud tedy babička neohrožuje dítě na životě nebo zdraví - nedodržování diety, kterou má dítě ze zdravotních důvodů, honění se po ulici atd.)