Re: obhajoba babiček

Souhlasím s tím, že babička je tvor, který našim dětem dopřeje to, co rodiče kolikrát nemají - čas a trpělivost. Např. moje maminka je hlídací babičkou na plný úvazek od synových 2,5 roku, kdy jsem nastoupila zpět do práce, a je až neuvěřitelné, co všechno zvládla Vašíka naučit, básničky, písničky, různé manuální úkony apod. Je pravda, že máme jen velmi vzácně rozporný náhled na výchovu, funguje to ovšem tak, že navzájem vyslechneme své názory a dohodneme se, co a jak bude. Ale především akceptuje můj názor na výchovu, já si zas nechám všechny její návrhy pečlivě projít hlavou. A že byli na pískovišti v úplně nových páskových botičkách, které po pár minutách "vypadaly" - no a co, babička je pak zase vypulírovala, a bylo to. Často byl špinavý doslova jako čuně - ale byl šťastný. A o to vlastně jde nám všem, ať je to rodič nebo babička - aby dítě bylo šťastné a spokojené, aby mělo na co vzpomínat a čemu se v dospělosti zasmát.. A věřte, moje maminka je vzácný člověk !!!!
Možná se ptáte, co druhá babička, no, nikde to není ideální, tchyně byla neustále plná rad a názorů, ovšem pokud nebylo po jejím, nebyla spokojená - mírně řečeno. Došlo to tak daleko, že jsme přes rok byli jen o jedné babičce a dědovi. Časem jsme se oklepali, manžel rodiče navštěvuje - já ne, bojím se výchovných konfliktů - Vašík zjistil, že nejlepší je být u babičky sám - takže ho tam táta cca jednou týdně přivede, oni ho večer přivezou, plná taška hraček a sladkostí - no má to cenu se rozčilovat, že to není v pořádku, že ho uplácejí a šíleně rozmazlují, když mu všechno dovolí? Zjistila jsem, že nemá. Tchýně si stejně povede svou, tak tam nechodím, a všichni mají, co chtěli. Já chvíli pro sebe a manžela, babička vnoučka na rozmazlování a Vašík zase "pré" - ale je šťastný.. A jsme zase u toho...