Bez babicek to ale neni ono

Ja jsem jako male dite strasne zavidela vsem detem babicku nebo dedecka. Zadneho jsem totiz nemela a moooc mi chybeli. Mam proste pocit, ze jsem v zivote o neco prisla (prave asi o to "rozmazlovani" za zady rodicu). Bohuzel, moje holky ted maji babicku jenom jednu a to hodne daleko, takze se s ni vidi jen asi tak 2-3x do roka. Je mi jich take lito. I kdyz mi moje mama velmi casto "opravdu" leze na nervy, holky bali do cepicek v parnu a podsouva jim cokoladu, tak na druhou stranu je mi moc lito, ze si ji holky nemohou uzit o neco vice a casteji. Babicky a dedeckove jsou proste prirozena soucast zivota, a pokud nejsou, tak proste "neco chybi".