jednou jsi dole, jednou nahoře

Moje zážitky z nemocnic jsou velmi pestré. Jako dítě jsem trpěla celiakií a měla jsem často úrazy. To vše v době kdy byl přísný zákaz návštěv na dětském oddělení- pro dítě je to hrůza.
Můj první porod před osmi lety byl také "nezapomenutelný"- hospitalizace pro přenášení, holení, klystýr, zákaz pití, prtžení plodových vaků jen pro urychlení porodu, nevhodně indikovaná a asi špatně provedená epidurální analgeze, porod císařským řezem, vožení dětí jen na jídlo po 3 hodinách. K tomu jsem nebyla brána jako partner, nikdo mi nic nevysvětloval.
Druhého porodu jsem se samozřejmě bála. Ale vybrala jsem si menší porodnici s modernějším přístupem (Rokycany) a byla jsem spokojená. Porod sice opět skončil císařským řezem, ale lékaři byli vstřícní, soucitní a dalo se na všem domluvit.Sterilizaci rozhodně ne, po operaci dříve vstát, mít malou na pokoji zpočátku jen přes den,...Prostě skvělé!
Dvanáct dní po porodu mě chytla ledvinová kolika a byl nutný menší zákrok a hospitalizace v nemocnici. Byla jsem z toho na nervy- měla jsem bolesti, doma malé miminko, sotva jsem začala kojit. Ale všichni se mi snažili pomoct: navrhli mi, že malou přijmou na novorozeneckém oddělení a budou ji alternativně přikrmovat odstříkaným mlékem. Nakonec s Barčou byla doma babička a manžel a jezdili si několikrát denně pro mléko za mnou. Lékař , který mě přijímal se snažil vše urychlit a tak jsem šla na zákrok ještě to odpoledne (byla neděle)a v úterý ráno mě propouštěli. Opět celý personál byl velmi milý a vstřícný.
Přeju vám všem jen pozitivní zážitky z nemocnic
LU