Re: To je sranda nebo to myslíš vážně?

Ireno, teď už je to pro mě sranda, ale rozhodně se mi to vážně stalo:) A myslím, že právě proto, že jsem nepoučitelný optimista, tak o tom můžu napsat:)
S tasemnicí jsem nakonec přestala chodit po doktorech, ona jak vyrostla, tak se to uklidnilo a já už jenom hubla. No a když ze mě vypadl první článek, hned jsem jí poznala, to si pamatuju ze školy:) A naštěstí mám kamaráda na krajské hygieně, který nelenil a předepsal mi prášky - děsnej driák, ale obvodním doktorem mi bylo řečeno, že když jim článek přinesu, za 3 týdny mě objednají na vyšetření! Čekat 3 týdny s 8 metrovým hadem!!! Tak jsem kamarádovi řekla, ať mi něco předepíše, nebo že půjdu na veterinu a nechám si napsat něco pro svého psa a pak si to dám sama:) A bylo to. Ale pro jistotu jsem do oficiální nemocnice stejně šla nechat si ty prášky napsat ještě jednou (zatajila jsem jim, že už je T pryč), představa, že by ve mě zbyla hlavička byla fakt odporná. A lékařka na infekčním! v Krči (vyšetřovali mě tam mezi žloutenkářema) mě opravdu slušně poprosila, ať jí potom zavolám, jak reakce na léky probíhala, protože s tím nemá žádnou zkušenost.
No s tím otřesem to bylo v Příbrami, doktorka byla neuroložka, asi neměla dobrej den:) Nos v Náchodě a ruce ve Vrchlabí:)