Účel článku - spletla jsem se?

Ahoj Eecto,

no tak :-)). To, že si vzájemně budeme předhazovat, jestli jě někdo lhář nebo buchta a pecivál, to už je ta poslední možnost, jak vést diskusi :-)).

Začnu trochu jinak: Předpokládám, že jsi svůj článek psala nejenom jako sdělení svých nepříjemných zkušeností, ale také proto, že jsi očekávala od druhých, že Ti něco poradí, že Tě potěší, že Ti sdělí jinou zkušenosti - jinými slovy že Tě tak trochu "osvobodí" od Tvých očekávání, jaké to bude př. v porodnici. A tak tomu také bylo. Někdo Ti radil "pozitivní přístup", dost lidí Ti radilo vzít si k porodu dulu, padaly tady zkušenosti z různých zařízení (Vrchlabí, Mělník + dula), někdo Ti radil homeopatika; někdo napsal, že "existjí vyjímky", někdo Ti radil psychoterapii. Prostě každý Ti "něco" radil. Přečti si znovu můj první příspěvek - radila jsem Ti optimismus, přála jsem Ti zdravé miminko a dobrý porod ... Ale veškeré tady tyhle naše "rady" se naprosto minuly (aspoň zatím) účinkem. Tys vždycky naprosto racionálně znovu opakovala, že nikdo nezažil to, co ty, a jak tě můžeme soudit, a že ty seš optimista a proto se ti to stává atd. Až to jedna pisatelka (Mirka) nevydržela a označila Tě za "ubrečenou stěžovatelku" a strhla se opět lavina. A z toho je mi trošku smutno. Navíc, když to sklouzlo do fáze, že stavíme svoje tvrzení proti tvrzení druhého - pecivál versus kaskadérka a podobně. Ale co tedy jiného? :-))

Ptám se tedy: Co tedy vlastně chceš nebo cos očekávala, že Ti budeme radit a psát? - v případě, že nechceš nějakou radu, pomoc, povzbuzení, dobré slovo nebo sdělení jiné - pozitivní zkušenosti? Co sis tedy vybrala z našich příspěvků? Jak se tedy připravuješ na příchod Tvého miminka? Vždyť když já si vzpomenu na svoje těhotenství - i přes ty nevolnosti a různou rozladěnost jsem pořád zářila jako sluníčko a těšila jsem se na všechno jak blázen! (podle tebe asi dost naivní a "buchtovské", co?). Myslím, žes psala, že budeš rodit v květnu - teď jsi tedy tak ve čtvrtém měsíci. Můj synek se narodil taky v květnu a vzpomínám si, že touhle dobou začalo to krásné období, kdy už se trošku kulatí bříško, ale pořád seš pohyblivá - prostě plná energie, očekávání ... Jak to tedy všechno prožíváš Ty?

A ještě drobnost: to, že někdo není tak "akční" jako Ty, ale spíše klidnější, vyrovnanější, vnímavější a snažíc se Tě posunout někam jinam, vnímáš jako peciválství a buchtovství? Musí každý snad lámat nějaké rekordy a svůj život prožívat hekticky? Není nad pohodu, spokojenost a klid v dušičce - to je tedy moje rada :-)). Prosím, snad se tentokrát nemine účinkem ...

Ahoj, Irena