Ivan Hrozný se řítí do Dixie

I v malinkých Čechách, když se přestěhujete z Prahy do Jizerských hor nebo na Hory Krušné, musíte se od "domorodců" naučit žít se zdejší přírodou. Umět rozeznat nebezpečí, které s sebou zdejší počasí přináší. Nehazardovat zbytečně se zdravím svým a svých dětí. Kdo takovou změnou prošel, umí si představit, jaké rozdíly jsou mezi jednotlivými americkými státy.

Že si my lidé někdy přímo koledujeme o nějaké to dobrodružství, že se usazujeme tam, kde každý ví, jaké tam dřímá nebezpečí, jsem vám už vyprávěla.

Jedním z takových míst je můj milovaný HLUBOKÝ JIH. DIXII státy v Mexickém zalivu. Luisiana, Mississippi a Alabama. Hned za ní je Florida.

Mimo Floridy jsou také všechny malé, přejedete je za pár hodin. Psala jsem vám o nich. Jsou krásné, ale chudé, a každý rok je čeká hurikánová sezóna. Florida to letos odnesla už dvakrát. Teď to dostane spíš z druhé strany a s ní pravděpodobně všechny tři státy v zálivu. Texas s ostrovem Galvestonem a tragickou historií, kde žije moje dcera Lea, snad zůstane ušetřen.

Ale Daniel žije v Mobilu v Alabamě, který leží na břehu moře. Podle zpráv na internetu, v televizi i rozhlase budou evakuovány pobřežní časti Alabamy, připravují se útulky, školy jsou zavřené. Lidé se připravují na výpadky elektřiny, zásobují se pitnou vodou, přitloukají ochranné desky na okna a vchody domů. Opatřují si pytle s pískem proti záplavám (však se na ně pamatujete ze záplav v Čechách).

Ivan, přezdívaný Hrozný, je totiž hurikán kategorie 5. To znamená, že síla větru je od 156mph (70 m za vteřinu). Abyste si představili, co to znamená v praxi: za celé minulé století od 1900 a až do dneška byly hurikány s takovou silou jen tři. Jeden ještě v době, kdy se jim nedávala jména, na Floridě v roce 1935 na Labor day, jeden s krásným dívčím jménem Camille v roce 1969 a Andrew v roce 1992. Jejich ničivá síla stála stovky životů a víc než 30 bilionů dolarů.

Jistě jste viděli i v české televizi, co takový hurikán dokáže udělat. Můžete se také podívat na fotky, tabulky a výzkumné zprávy na www.nhc.noaa.gov (National Hurricane Center).

Jak s tím lidé žijí? A hlavně rodiny s dětmi? Jak se naučíte, kdy je ještě možné zůstat a kdy už je lépe sbalit nejnutnější a odejít?

Někdy velmi tvrdou školou, jako můj syn, když plaval s autem v záplavách. Byl tam, kde být neměl. Pro nového přistěhovalce je velkou pomocí, má-li děti školou povinné. Děti se učí ve škole, jak se chovat při v oblasti obvyklých přírodních katastrofách.

A jak rády předvedou, že vědí něco líp než vy!

Včas se vás zeptají, zda máte bezdrátové rádio, abyste mohli i při výpadku elektřiny poslouchat zprávy, zda máte dost baterek a baterií do nich, dostatek pitné vody, jídla, které se nezkazí, na několik dní, dost plínek pro malého bratříčka či sestřičku a sušené mléko či konzervičky. I obchody budou zničené, zbourané, bez proudu. Může to trvat i týdny. Pokud chcete vidět podrobný seznam věcí, které jsou potřebné při nebezpečí hurikánu, koukněte se na už uvedené stránky hurikánového centra.

Dříve než sezóna začne (obnáší ročně i 14 hurikánů různé intensity), je třeba zkontrolovat, v jakém stavu je vaše pojištění. Co kryje a co ne. Když máme dost času, než se neštěstí přižene, je dobré spotřebovat všechny zásoby, které máte v lednici, protože téměř vždycky jsou dlouhodobé výpadky elektrického proudu. Je dobré sbalit věci, o které nechcete přijít a budete je brát s sebou (rodinné dokumenty, fotky, cenné věci) ještě dřív než bude vyhlášena evakuace. Nemusel by pak být čas. Když k ní nedojde, zas je rozbalíte...

Systém sledování a varování před hurikány, který se zrodil v 19.století z neštěstí v Galvestonu, je dnes skutečně velmi přesný a pomáhá zachránit to nejcennější, lidské životy, ale ne domy a majetky... Ale s tím Američané umějí opravdu dobře žít. V televizi to vypadá hrozně, ale když mluvíte s "domorodci", obvykle jsou mnohem víc klidní, než byste očekávali. Zavolala jsem mého syna, jak je to u nich s evakuací: "Neblázni, matko, zatím se nic neděje", pravil. Zkrátka sledují pozorně zprávy a čekají, kam to uhodí.

V Mexickém zálivu se skoro každý už po několik dní dívá na speciální kanál POČASÍ. Bude-li nebezpečí větší, místní policie vyhlásí nejdříve dobrovolnou evakuaci. Když máte kam jít k příbuzným, rodiny s malými dětmi, nemocní, lidé bez zkušenosti s větším strachem, nebo naopak se zkušeností a vědomím, co to znamená, se obvykle sbalí a jdou už v tomto stadiu. Ať už k rodině, přátelům či do útulku. Školy budou zavřené dokud nebezpečí nepomine, stejně tak úřady a velká většina podniků. Cynici žertují : zas jedna velká párty... Když je evakuace povinná, může být i pozdě. A jak to pak končívá, vědí na Floridě všichni...

Hurikán Ivan ohrožuje letos hlavně perlu Hlubokého jihu - Big Easy - můj milovaný New Orleans. Jeho situace bývá často srovnávána s Benátkami. Leží mezi deltou Mississippi na břehu jezera Pontchartrain a i bez hurikánu potřebuje celý systém kanálů a mohutných pump, aby zůstávalo na suchu, protože jeho velká část leží 10 stop pod mořskou úrovní. Naposledy jej zasáhl hurikán Betsy (to se ještě dávala ženská jména, v roce 1965) a část města byla pod vodou 7 stop. Řada ústupových cest byla zaplavena. Starosta města už včera vyhlásil stav nebezpečí pro město.

Zastaven je i lodní provoz na řece Mississippi a omezen na minimum v celém zálivu. Evakuovány jsou i vrtné věže na naftu v celém zálivu, rafinerie také omezily provoz. A zavřena jsou i všechna kasina, která leží na pobřeží. Jsou obvykle na velkých zakotvených lodích, protože ve státech v mississippské deltě se nesmějí hrát hazardní hry na pevnině, ale na vodě ano.

Lidé v Dixii vyčkávají, kam Ivan udeří.

Držte jim palce se mnou, ať se jim alespoň trošku vyhne nebo se zklidní, aby ublížil co nejmíň.

Aktuální informace z dnešního rána: Mluvila jsem s Danem před chvílí, dobrovolná evakuace už je v celém městě. Školy i úřady jsou zavřené. Obchody už nemají žádnou pitnou vodu v lahvích, nikde už nemají baterie nebo domácí generátory, lepicí pásky na zalepení oken, trvanlivé potraviny také zmizely z regálů. Letiště už je v Mobilu i New Orleansu zavřené, ústupové silnice plné. Na západ a na sever se jede jen krokem, některé silnice jsou vůbec zavřené...

Můj libový frajer řekl, že zůstanou doma, protože je lepší být doma než v útulku...i tam nebude elektřina a voda...Pokud by jim to vzalo střechu, tak se přesunou do útulku (jen asi dvě míle od jejich domu) až bude bouře přesně nad nimi - to je, když je "oko" hurikánu přesně nad městem. To se prý neděje půl hodiny i víc "NIC".

Tak se chovají "domorodci", kteří už pár hurikánů zažili...T akový už v Mobilu neměli víc než 25 let a v New Orleansu 40 let...(To Dan nejen že nebyl v Americe, ale ani na světě, ale je "cool". Co tomu říká těhotná Tonya, nevím. Ale ta už jich pár zažila a je práva Jižanka...)...Tak se mnou držte palce...