Zhruba měsíc po tom, co jsme dítěti podali nemléčný příkrm (nekojeným dětem se podává zpravidla od ukončeného čtvrtého měsíce, kojeným od ukončeného šestého měsíce), přichází čas na rozšíření dětského jídelníčku o příkrm ovocný.
S jeho zaváděním obvykle nemají rodiče problémy, neboť nasládlé ovoce děti přijímají raději než chuťově nevýraznou zeleninu.
Pro přípravu příkrmu vybíráme pouze kvalitní a neporušené plody, které pečlivě oloupeme. Rozhodně nezpracováváme ovoce, z něhož jsme okrájeli nahnilé části! Jeden druh ovoce dítěti podáváme po tři až čtyři dny a sledujeme, zda mu nepůsobí vyrážku či trávicí potíže. Ovocným příkrmem postupně nahrazujeme odpolední mléčnou dávku. Ovoce dětem nepřislazujeme, protože řepný cukr často způsobuje trávicí problémy a škodí prořezávajícím se mléčným zoubkům. Zpočátku můžeme vyzkoušet rozmačkaný banán, dále hrušku či jablko, a to buď najemno nastrouhané, nebo doměkka podušené v trošce kojenecké vody. S odstupem asi jednoho měsíce můžeme do stravy zařadit například švestky, hroznové víno, borůvky, o něco později meruňky a broskve. S větší obezřetností a spíše až ve druhém roce věku dáváme dítěti jahody, rybíz, kiwi a citrusy, protože tyto plody velmi často způsobují alergie. Po ukončeném sedmém měsíci věku dítěte zařadíme do jídelníčku i neslazený bílý jogurt s živou jogurtovou kulturou, který můžeme kombinovat s ovocem. Jogurty nízkotučné a odtučněné nejsou pro děti vhodné pro svůj obsah stabilizátorů a zahušťujících látek, a stejně tak ovocné jogurty, které jsou aromatizované a obsahují umělá barviva.
Výborný bílý jogurt si můžeme vyrobit i sami: jeden litr polotučného mléka přivedeme k varu, odstavíme a necháme zchladnout na 40 až 50 OC, pak do něj opatrně vmícháme jeden kelímek bílého jogurtu se živou kulturou, naplníme do skleniček, které přikryjeme alobalem a necháme v teple, třeba na radiátoru nebo v troubě, zhoustnout. Vzhledem k tomu, že domácí jogurt není chemicky ošetřený, je třeba jej spotřebovat rychleji než jogurt kupovaný. Stejně tak jsou kolem devátého měsíce věku vhodné žervé sýry. Naopak tvaroh, obsahující vysoký podíl bílkovin, a slazené minimálně do jednoho roku. Kravské, případně kozí mléko by se mělo ve stravě dítěte objevit nejdříve po druhém roce věku. Kolem sedmého měsíce můžeme dítěti jídelníček zpestřit také neslanými kukuřičnými křupkami. Velkého jedlíka nám na noc pomůže zasytit rýžová, pohanková či jáhlová kaše. Všechny tyto plodiny neobsahují lepek, a i když se dnes doporučuje zavedení lepku do stravy dítěte už v jeho ukončeném šestém měsíci věku, je lepší s jeho podáním počkat minimálně do ukončeného osmého měsíce. Časné zavedení lepku zvyšuje riziko vzniku onemocnění zvané celiakie, které znamená celoživotní bezlepkovou dietu. V tomto věku už dítěti můžeme podávat obilnou kaši, těstoviny a pečivo, tedy potraviny, které obsahují mouku.
Veškerou stravu bychom dítěti už neměli hladce mixovat, ale pouze rozmačkat a ponechat v ní malé kousky, abychom podpořili kousání. To malí strávníci často nelibě nesou, dáví se, jídlo plivou či úplně odmítají. Proto se musíme, ostatně jako už tolikrát, obrnit trpělivostí a jídlo dítěti neustále nabízet. Nikdy bychom je ale neměli do jídla nutit, či míchat jeho oblíbený pokrm s tím, který mu nechutná, protože pak by mohlo odmítat všechno. Po dosažení jednoho roku věku můžeme dítě pomalu navykat na „rodinný“ jídelníček, ovšem řídící se pravidly racionální výživy.
Poslední fotky z emailového průvodce rodičovstvím.
Emailový průvodce rodičovstvím je zdarma pro všechny rodiče od početí do 6 let věku.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.