Je to pod jejich úroveň

Je nedělní odpoledne, nad nazelenalou hladinou přehrady se ještě nevzrušeně poflakuje slunce a dole pod ním jsou do kapaliny ponořená různá tělesa. Od dlouhosrstého setra přes vodní traviny, mouchy, co nezvládly dálkový přelet až k oble tvarovaným bříškům povětšinou středního věku a obého pohlaví.

Žena si maže lehce osmažené klíční kosti krémem s příslušným faktorem, chránícím proti útoku z ozónové díry a Bětka s Terezkou škemrají o Algidu. Taky mě mohlo napadnout, že to koupání je jen záminka k vyplenění dobře zásobeného chladicího boxu v kiosku na pláži. „Dneska si děvčátka nic nedají?“, volá na mě paní z okénka, neb jsme tu pečení vaření jako stálí hosté. A aby pojistila výnosný obchod a moje nepostižitelné ožebračení, nevinně dodává: „Když je dnes ten Den dětí“.

Kapitulace je bezpodmínečná a kdybych si snad dovolil jen maličko zaváhat nebo se sladce neusmál na dítky (číhající u proskleného boxu jak vyhládlé piraně na neopatrný krok rybáře) a neříct jim: „vyberte si, na co máte chuť“, odejdu nejspíš v poutech pobřežní hlídky a se žalobou o týrání dětí na krku. Takhle odcházím jen osvobozen od starostí, co zítra nakoupím za peníze, které jsem k tomu účelu v dobré víře uložil před odchodem z domu do své peněženky.

Včera jsme navečer brouzdali v Jeseníkách na Pradědu ve zbytcích tajícího sněhu a dnes se o pár kilometrů dál jižním směrem už koupeme v teplé vodě plumlovské přehrady. Včera to bylo fajn. Šli jsme kousek po hřebenech a já nenápadně testoval, co na to řekne deset měsíců netrénovaná noha a její zhmožděná jemná mechanika pravého kotníku. Zdálo se, že to jde, ale to bylo jen zdání.

Těch pět kilometrů horskou cestou patní kost zatla všechny zuby a tvářila se statečně, ale večer doma si začala trpce stěžovat a poměrně nevybíravě si na mě vylila zlost. Trucování jí vydrželo až do rána a ještě i celé dopoledne. Obrat nastal až po půlhodině máčení v ekologicky nezávadné žabině. Takže jestli počasí a okolnosti dovolí, dopřeju svému pohybovému ústrojí tenhle luxus i zítra.

Skřivan si rozestlal peřiny a natáhl budíka na ráno. Jestli spí při otevřeném oknu jako my, bude si muset nejspíš dát vatu do uší. Žáby mohutně ladí a vzhledem k intenzitě kvákání to vypadá na pořádný noční Woodstock u tůně s vachtou. S tím rozdílem, že tohle rušení nočního klidu je zákonem nepostižitelné, i když není Den žab.

Končí pomalu Den dětí s velkým dé a velkou zmrzlinou. Zítra bude sice den s malým dé a tudíž by měl logicky být i s malou zmrzlinou. Ale nedělám si iluze, že by děti svoje nároky snížily. K něčemu takovému se nejspíš nesníží. Je to pod jejich úroveň.