Co o nás prozradí dárky

Určitě si všichni pamatujete vánoční stromeček z dob svého nejčasnějšího dětství - veliký z perspektivy očí ve výši jednoho metru nad bačkůrkami. Tajuplný a - ta dětská přímost - zářící jako maják pro každého, kdo pro mě má nějaký dárek a nevěděl by, kam ho uložit…

Jaký vánoční dárek z dětských let se vám vybavuje? Je to příjemná vzpomínka nebo to tehdy vaši dospělí s tím zázrakem nezvládli a namísto panenky nebo bagru na dálkové ovládání zabalili punčocháče a rukavice? Dodnes děti, a chlapečci do pozdějšího věku než holčičky, s mírnou nedůvěrou sahají po měkkých vánočních balíčcích, protože „měkkouši“ obvykle skrývají nejrůznější svršky - dárky spíše potřebné než chtěné. Jako vánoční dárek se maskují i předměty, které bychom tak jako tak museli koupit, dětem se nejednou zabalí i levné „cokoli“, jen aby měly dojem, že toho mají hodně. Vánoční dárky chtějí být kouzelné, nejenom užitné a funkční. Měly by být překvapením provázeným duhovými jiskřičkami v očích.

Dárky z lásky

Nejkrásnější je, když dává dárek ten, kdo má obdarovaného opravdu rád, protože to samo o sobě je dar nad jiné. Pozná se většinou tak, že z něj máte opravdu radost. Nejen proto, kdo vám ho nadělil, ale i proto, že je to něco, co si přejete, co se vám líbí a co vás bude provázet možná každý den. Dárek z lásky na dárce prozrazuje, že ho ten druhý zajímá, že zná jeho slabosti i tajná přání, vkus, oblíbený umělecký směr, literární žánr, barvu, chuť… Že když je s ním, dokáže opravdu naslouchat, co ten druhý sděluje. A nejen verbálně. Že respektuje jeho „jinakost“, jeho názory, koníčky a že ho podporuje v tom, co dělá a co ho zajímá.

Například když muž v nejlepších letech, distinguovaný vědecký pracovník v oboru jaderné fyziky, racionalista a logik par excelence vstoupí do obchodu s ezoterickými potřebami a hloubá nad talismany proti černé magii. Pro toho, kdo ho zná, je to představa stejně reálná jako představa tuleně na Sahaře. On je tam ale proto, že jeho pobloudilá milovaná dcera se právě teď do takových tretek zbláznila, a on si dal práci zjistit, co to je, kde to najde, a ví, že z něčeho takového bude mít opravdovou radost.

Myslím, že jeho dcera bude mít talisman schovaný ještě v době, kdy se nebude už vůbec zajímat o magii, ale bude třeba přednášet na univerzitě kvantovou chemii a bude vědět, že její táta ji měl rád i v době, kdy mu dávala nekompromisně najevo, že je potrhlý a zaostalý materialista.

Dárky výchovné

Dárky výchovné mohou být také trochu z lásky, ale často mají navíc ještě podmínku: „mám tě rád/a, ale mohl bys nebo měl by ses trochu změnit“. Je v nich obsažený nesouhlas s něčím, co obdarovaný dělá nebo nedělá. I když někdy nemusejí udělat radost, přinášejí alespoň sdělení, že i tak jeden člověk myslel na druhého, a snaží se mu dát cosi najevo.

Ke klasickým dárkům tohoto typu patří různé hobby pomůcky, třeba zahradnické nůžky pro dědečka, které mu mají sdělit, že nemusí pořád jen sedět u televize. Nebo pastelové křídy pro babičku, která kdysi krásně malovala, ale teď se věnuje jen kuchyňské nadprodukci nebo pokusům o organizování cizího času.

Aby se z nich staly dárky z lásky, bylo by třeba udělat si čas a požádat dědečka o pomoc při jarní údržbě zahrady - a počítat přitom s tím, že než začne dělat něco z našeho hlediska smysluplného, desetkrát vysvětlí, co je to větev, jak špatně třímáme postřikovač a jaká je situace na ovocnářském trhu EU. Nebo požádat zmíněnou babičku o portrét její oblíbené vnučky. Myslíte si, že takové motivaci by odolali? Dárkem je pak vlastně ten nápad, bytí spolu, jiskra, která rozsvítí plamínek zájmu a radosti z výsledku ve tmě letargie a rezignace. Výchovné dárky často postihují děti - botanický klíč nebo rýsovací souprava pod stromečkem způsobí spíš rozpaky a odpor. Pro dítě je převaha takových dárků zpravidla sdělením, že nikoho nezajímá, jaké opravdu je, pro nikoho není dost dobré, ale všichni mu nutí, jaké by mělo být. Rýsovací souprava v kombinaci s nečekaným tričkem oblíbené značky mohou být ovšem sdělením, že rodiče mají puberťáka rádi a dobře vědí, co se mu líbí, ale chtějí mu i jemně připomenout, že rozvíjení inteligence je stejně důležité jako image.

Mezi partnery výchovné dárky mohou signalizovat nedostatečnou běžnou komunikaci, míjení se. Ona by si tolik, přála parfém, náušnice, sexy tričko a on se jí snaží vzdělat knihami ze svého vlastního oboru. Dokáže mu ona říct, že je ráda, že je takový odborník, ale ji zajímá něco jiného a kromě toho, že studuje své? A že je také žena? Dokáže partnerovi dát najevo, co si přeje? Dokáže tomu on rozumět?

Dárky velkorozpočtové

Docela problematická kategorie dárků. Někdy uspokojuje hladové ego dárce víc než potřeby obdarovaného. Já na to mám, tady je moje satisfakce za vaši nedůvěru a pochyby o mých schopnostech! Chyťte se za nos! Komu je třeba co dokazovat? A komu to udělá radost?

Jinou nástrahu ale obsahuje sebelépe míněné přesvědčení - „ať si to tetička na stará kolena užije, když na to celý život neměla“. Úmysl je to jistě dobrý, ale je třeba jisté opatrnosti. Teta nikdy nebyla v hotelu takové cenové skupiny, jakou se jí chystáte dopřát, a pravděpodobně bude v rozpacích nad talířem podivných nožiček, ulit a chapadel. Pokud jí nebudete dělat garde, zkuste se vžít do jejího oblíbeného způsobu odpočinku a dejte se inspirovat jí samotnou, abyste jí nedarovali dva týdny pekelných muk.

Dárky formální

I tady je více variant - dárky pro kolegy v zaměstnání, zaměstnance mé firmy, spolubydlící v sanatoriu, kde trávím už třetí měsíc... Je třeba se vejít do finančního limitu, a proto se cení originalita, nápad, vkus.

Je možné pokazit dlouhodobě budované vztahy s obchodními partnery tím, že přichystáme na vánoční večírek jako dárky luxusně balené CD se sladkobolnými nahrávkami velmi diskutabilní hudební úrovně, protože v překladovém slovníku se objeví výklad: „Chceš mi říct, že jsem stejně bezcenný/á jako tohle?“

Naopak šéfová jako řemen může překvapit, protože by nikoho nenapadlo, že pod firemním stromečkem budou charakterní keramické figurky poťouchlých havranů z chráněné dílny. Že by nebyla jen chlap v sukni?

Dárky z donucení

To je asi nejsmutnější příběh. „Musíme mu/ jí přece něco dát, co by tomu řekli, slušelo by se, škoda peněz, ale…“ Dárky nesou stopy nezájmu a lhostejnosti, nejsou nijak individualizované a jsou inspirované univerzální tradicí - bačkory, pyžamo a sada mýdel. Průměrné a použitelné.

Příjemcem ovšem bývá často osoba, která není jen nebohou obětí svých krutých a cynických příbuzných. Je nutné přiznat, že ve většině případů na své pozici aktivně pracuje, protože vztahy jsou vytvářené z obou stran - a jak se do lesa volá…

To neplatí jen o lidech manipulativních, nedoceněných, hádavých a pomlouvajících nebo těch, kterým nic není dost dobré a nad každým dárkem se zatváří znechuceně. Stejně tak je spoluautorem svého příběhu ten, kdo byl vždycky ochoten se rozdat pro druhé, a jim to připadá tak samozřejmé, že když on už z nějakého důvodu nemůže dávat - peníze, práci, pochopení, „tak co by ještě chtěl?“

A hlavně s velkou mašlí

Ještě je třeba dárek zabalit - potřebujete pečlivost, originalitu, cit pro barvy a tvar ve vztahu k obsahu. Design růžových kytiček i dýmek má své příjemce.

Cože? Balíte dárek na poslední chvíli a už mají všude zavřeno? Stvořte prosím originál, raději než z nouze nectnost. Předat dárek nezabalený je - snad s výjimkou rybiček a jim podobných - faux pas, projev hrubosti: „Nestojíš mi za to, abych ti chtěl opravdu udělat radost.“ Vzpomínám na výrok jedné klientky: „Tchán mi vždycky o Vánocích podal holou láhev sektu se slovy - tumáš, to si vypijte! Když jsem to celé pochopila, vrátila jsem jim i syna…“

Stejně rozpačitě může působit i balení v papíře viditelně používaném několikery Vánoce, někdy dokonce omylem použitém tak, že je na první pohled čitelné i jméno loňského adresáta. I když mohou být výjimky, třeba zamilovaná omačkaná dárková taška se sáňkujícím krtečkem, kterou si váš malý potomek schovává, a už poněkolikáté ji nenápadně pokládá pod stromeček v očekávání, co v ní najde tentokrát. Nebo prarodiče, kteří byli zvyklí od války šetřit a trochu odřené sklady na barevném papíře nevidí.

Myslím, že je stejně důležité vybírat dárky rozumem jako srdcem a stejně tak je přijímat. Neexistují univerzální pravidla, to nejdůležitější je vnímání druhého člověka, jeho sdělení pocitů a přání a umění být spolu. To, že přemýšlíte o tom, co druhého těší, čím je šťastný, jaký je, to je těch příslovečných devět desetin dárku pod hladinou.

Přeji vám krásné a sváteční Vánoce, rozsvícené láskou a voňavé vanilkou a skořicí, plné až po okraj setkávání se zajímavými, milými a pravdivými lidmi. Přeji vám, aby vám společně bylo dobře. A ještě - hodně, opravdu hodně dárků z lásky…

Autorka je konzultantka a lektorka v oboru psychologického poradenství a rozvoje osobnosti. Má vlastní poradenskou praxi.