Děkuji všem za reakce

Děkuji všem za reakce. Ten článek jsem psala dlouho - stále mazala, vážila slova, hledala nová. Nezpochybňuji vaše špatné zkušenosti, vím, že jde o komplexní problém. Systémové změny zřejmě neovlivníme, šlo mi o to vysvětlit vám, že pacienti i lékaři musí mít stejný cíl, že stát proti sobě je ke škodě všem. To, co nazýváte arogancí, přehlížením, podceňováním pacienta, to všechno má jeden odborný název - vyhoření. K vlídnému a laskavému jednání vždy a za všech okolností je potřeba mít určité vnitřní rezervy, mít prostor na odpočinek, vlastní duševní hygienu. Když toto vezmete bankovním úřednicím, taky se přestanou usmívat. Nehledě k tomu, že před nemocnicemi nestojí zástupy zájemců o práci, zatímco banky si mohou vybírat.
K platu jsem se původně nechtěla vyjadřovat kvůli riziku, že se celá diskuze a vnímání bude soustředit jen na tuto jedinou otázku (a mě opravdu nejde jen o ty peníze). Nicméně i to patří k tomu, proč je situace taková, jaká je. Nástupní plat lékařky, která k nám přišla v srpnu 2008, byl 13500Kč hrubého. Nemám jí vůbec za zlé, že odešla pracovat na lépe placené místo, i když pro nás ostatní se tím situace opět zhoršila.

Mili, já vím, že ve vašem případě se lékaři mýlili a to opakovaně. Nechci je omlouvat. Jestliže opravdu platí, že lepší péči má "dotěrný" pacient, je to známkou velmi nemocného stavu mezilidských vztahů. Na našem oddělení to takhle neplatí. Vždyť víš, že chci udělat maximum pro to, aby se takové věci nestávaly, ale tvoji zkušenost tím nezměním. Dělám to samé, co ty - ty se snažíš ostatním maminkám předat svoje zkušenosti, to je dobře. Předáváš je i nám. A já se snažím o totéž, rozumíš mi? Když mi za den přijde 55 lidí, jak mám poznat právě toho jediného se závažnými potížemi, když jsou navenek stejné jako u ostatních, když maminka říká to, co říkají ty ostatní ... není to zlá vůle, je to určitá limitace, kterou my lidé máme. Stále u každého pacienta přemýšlím o tom, jestli jsem nepodcenila to či ono. Vracím se k nim, vyhledávám si jejich výsledky...a přesto nemůžu mít jistotu, že se mi vždy všechno podaří odhalit. Moc bych si přála, abych ti mohla pomoci, ale nemám jak - jen tím, že se budu snažit dělat svoji práci nejlépe, jak umím, můžu snad pomoci ostatním. Více není v mých silách.