Dobrý den, ráda bych také reagovala na Váš názor. Sice nepracuji na LDN ale na interně, ale tyto dvě oddělení jsou si v mnohém dost podobná. Píšete, že babičku jste přivedla zmatenou ale chodící. Víte, to je velmi těžké, já chápu, že to pro Vás muselo být moc těžké, když jste našla babičku utlumenou, ale já Vám napíšu, jak to vypadá z naší strany.O víkendu nebo o noční jsou na oddělení dvě sestry - jedna na ženách, jedna na mužích. Každá má na starosti dvacet pacientů - několika z nich je velmi zle a potřebují častější péči. Na oddělení se přijme babička či dědečeka krom jiného má i tento problém - je zmatený a chodí. Začne utíkat, může rušit ostatní pacienty, může být zmatený tak, že to ohrožuje jeho či jiných zdravotní stav a teď co dělat, když se člověk nemůže prostě rozčtvrtit, klecová lůžka jsou zakázána - i když sloužili právě k těm účelům - ne aby se pacienti mučili, ale aby se zabránilo třeba jejich zranění v době, kdy jsou zmatení, sestra má prostě práci jinde a nemůže u nich stát a hlídat. Je to hrozný, ale je to tak, že v pacientově zájmu, se jim píchne injekce na uklidnění. Problém je v tom, že ty slabší většinou nezaberou a tak se musí píchnou další a nebo něco silnějšího. Negativní aspekt je ten, že se pak z člověka může stát placka. A nebo snad máme pacienta přikurtovat k posteli? To mi přijde ještě víc nehumánější, než síťové lůžko. Určitě to ale neděláme z důvodu, abychom měli klid, ale protože chceme pacienta chránit před zraněním či něčím jiným.
Píšete, že babička přestala chodit. Plně Vás chápu, že Vás to bolelo, ale je také otázka, jak skutečně moc v tom byly zainteresované utlumující léky. Ano, jak jsem psala mohou udělat z člověka placku, ale ne na pořád. Další faktor v tom, je věk babičky a to, že každý z nás má svůj čas a u každého z nás ten konec se začne nějak blížit a u někoho to je tím, že přestává hodit, jde mu to hůře a to značí, že organismus už je starý, dosluhuje a umírá. Když to možná trochu necitlivě zjednoduším, tak u každého to musí nějak začít a nebo jednou začne. Každý stárneme a jsme smrtelní. To, že babička nejedla, to je další otázka. Lidé když jsou staří a začnou pomalu odcházet, tak už tolik jídla nepotřebují, jedí méně a jednoho dne přestanou jísti skoro úplně, protože organismus už nemá sílu to jídlo zpracovávat. A teď záleží na názoru a na tom, jak rozhodne lékař. Je to otázka. Máme člověku jídlo nutit, i když to už nejde, protože máme poit, že musí mít hlad? Tady nejde o to, že by člověk neměl čas na to, pacienta nakrmit, na to se čas najde, i když to trvá déle, ale stejně natlačit do pacienta oběd za každou cenu, že se potom pozvrací, nebo bude mít průjem - má to cenu? Někdy třeba je opravdu lepší přistoupit k výživě pomocí sondy, protože ta výživa i když je tekutá, tak skutečně zasytí( zkoušela jsem to pít) a obsahuje spousta minerálů, vitamínů a ostatních látek, které člověk dostává normální stravou do těla, ale jak říkám, pokud opradu paientovi dělá problémy třeba polykání, nebo vůbec otevřít pusu, je to snad takto lepší, protože i pro to tělo tato výživa je potom lépe ztravitelná.A personál se také i vyhýbá zvýšenému riziku aspirace jídla či následně zvratků.
Co se týče zařízení a výzdoby pokoje, je to skutečně problém, ale toto vše je otázkou peněz a ty jak známo ve zdravotnictví moc nejsou. Jak jsem zmínila sama pracuji na interně a myslím si, že už kvůli tomu, že tam leží staří a moc nemocní lidé by si zasloužili hezké, nové prostředí, nebo alespoň pořádnou postel. Ale bohužel obyčejný personál s tím moc nenadělá a skutečně se musíme učit v mnoha věcech improvizovat.
Co se týče Vašeho ročního syna, nemyslím si, že by sestřičky chtěli z nějakého plezíru Vám zakazovat návštěvy s ním, ale skutečně je to loterie. Opravdu na takovýchto odděleních létá vzduchem množství bacilů a různých infekcí, které třeba dospělému člověku nemusí nijak ublížit, ale takto malému dítěti ano, protože nemá ještě zcela vyvynut imunitní systém. Mě samotné vždy vstávají vlasy hrůzou na hlavě, když vidím jak návštěvy v dobré víře vodí takto malé děti za babičkou, dědečkem. Sama mám dvě malé děti, ale protože vím s čím vším se tam člověk kolikrát setká, s čím vším tam lidé leží, nikdy bych je takto do nemocnice nebrala. Právě kvůli jejich ochraně.
Tak to jsem htěla jen na vysvětlenou - mějte se moc hezky Šárka