Bude nás víc, nebudeme se bát vlka ....

Pro ženu prvorodičku je porod velká neznámá. I když se každá z nás na tento významný den, přivézt své dítě na svět, připravuje a shání všechny dostupné informace, nikdy dopředu neví,do čeho jde. Sama za sebe a věřím, že i za mnoho dolších maminek můžu říci, že pomyšlení na porod v málo které nastávající mamince nevyvolá obavy.
Proč být na to vše sama? Myslím si, že pokud nastávajícímu tatínkovi není maminka lhostejná a tyto smíšené pocity z neznáma rozpozná, tak jí v tom samotnou nenechá a alespoň zkusí jí být oporou. Odejít se dá vždycky.
Náš tatínek ani na chvilku nepřemýšlel, že by u porodu nebyl. od začátku o mně pečoval, když bylo třeba komunikoval s porodní asistentkou a pomáhal mi rozdýchávat težké kontrakce.Psychická podpora je při porodu určitě velmi důležitá a mně moc pomáhala.
Parner je rád, že mohl být s námi a další porod si určitě nenechá ujít.
Přeju všem maminkám pokud možno co nejhladčí porody.