Re: Masáž?!

Tady nejde o nucení.
Jde o to, aby za každým článkem o porodu, o tom, jak vydržet bolest, přijmout alternativní techniky ... bylo napsáno: "když to nepůjde, nevadí, nejsi proto míň dobrá, míň máma a nestálo tě to míň úsilí".

Možná to jsou ještě hormony po šestinedělí, ale mě po akutním císaři hodně mrzelo, že mi tohle nikdo neřekl, že jsem se tohle nikde nedozvěděla a musela jsem se k tomu dopracovat po hodně probdělých nocí a spoustě pochybností.

Já byla naivní, měla jsem načteno, v hlavě spoustu variant, jak to půjde a půjde to v souladu s porodním plánem ... a nešlo to. A na tohle je málokdo připraven, bohužel. A to zklamání je velké.
A přitom není nutné ho cítit, protože - ať už porod proběhne jakkoliv - nic není selhání matky nebo jejího sladění s dítětem.

A proto jsem tenhle článek napsala, pro ty, co to teprve čeká, nebo se ještě cítí zklamané samy sebou. Protože někde v hlavě se jim to objevit muselo. Ono to možná není nikde řečeno na rovinu, ale je to ve vzduchu, takový je můj pocit.