Re: rozumné

S článkem také souhlasím. Mám dvě děti - 2,5 let a 6 měsíců. Starší syn byl kojen přesně 4 dny, mladší dcerka byla úspěšnější - 2 měsíce. Věřte nebo ne, dělala jsem co se dalo, ale prostě to nešlo. Tak moc jsem měla pocit, že jsme zklamala, že jsem si i zaplatila pomoc laktační poradkyně. Ani ta nepomohla. Dodnes, když se někdo ptá, jestli kojím popř. jak dlouho jsem kojila, mám z toho nepříjemný pocit a cítím bezmocnost a lítost a s odpovědí NE mám tendenci se omlouvat. Proč? Děti miluji nadevše. Kromě toho kojení dostávájí vše, co potřebují a ačkoli nepatříme zrovna mezi nejlépe situovanou rodinu (myslím tím finančně), určitě nestrádají ani co se materiálních věcí týče. Je to jen společenský tlak. Chápu, je třeba mluvit o tom, že kojení je pro miminka nejpřirozenější věc, ale je třeba také mluvit o tom, že ne vždycky to jde. Je to souhra dvou lidiček - mámy a miminka. A ta se nemusí povést vždycky. Ať chceme nebo ne, někdy to prostě NEJDE.