Re: Ctete mi myslenky - odpověď i pro Fanny

Alenko, nejsem asi ta pravá na rady (nejsem dr., jen matka dvou malých holek), a nevím, jestli už "není pozdě". Druhá dcerka mi nebyla přiložena hned po porodu (měla jsem transfůzi a ležela na kapačkách), takže jsem zkoušela kojit až hodně hodin po porodu a malá se taky nechtěla přisát. Protože jsem byla druhorodička, nenechala jsem se sestrami vyvést z míry (takové šup šup a kojíme) a vyžádala jsem si klid a soukromí pro nás obě. Abych malou vybudila, zkoušela jsem ji dráždit bříškem malíčku horní patro. Dráždila jsem tak dlouho, až jsem cítila, že začala tahat (to ucítíte). A pak přišly mnohačetné pokusy s přikládáním k plochým bradavkám a nakonec malá začala pěkně sát. Příroda to má totiž dobře zařízené, proto jsme savci, protože máme sací reflex a sajeme mateřské mléko. Reflex má určitě každé děťátko a proto nevěřím, že některá miminka prostě nechtějí sát.
A ještě k dudlíku. Oběma holkám jsem zkoušela vnutit dudlík, ale obě mi ho vyplivovaly, nejspíš vycítily, že jen to jen náhražka za prso s mlíčkem a z tohohle nic neteče. Ale nevím, jestli kazí techniku kojení, podobně jako láhev s mlíčkem. Co ale je jisté, že dítko na flašce zpohodlní a nechce sát a dřít se u prsu, když z flašky mu to tak rychle a bezva teče :o). Proto když dokrmovat, mám osvědčené po prstu stříkačkou s vlastním mlíčkem, tzn. malíček do pusy, bříškem na horní patro,dostat do plné stříkačky trochu vzduchu a mimčo, jak saje, si samo tahá mlíko.
Fanny, taky jsem měla před první porodem hodně nastudováno a pak mě dorazila jedna dětská sestra (když se kojení nedařilo), prohlášením, že si mám něco o kojení přečíst :o). Ale jinak vím, že prvorodičky jsou většinou hodně vyplašené, takže se přikláním k názoru NEŘEŠIT a VĚŘIT SOBĚ A SVÉMU TĚLU.
Ano, moje první byla nesčetněkrát převažována u dětské dr., velmi málo jsme kontrolně nakojily a taky jsem málem skončily na příkrmu. Ale já denně odstříkávala, nahřívala, masírovala, hodně pila, až se vše v dobré obrátilo. Fanny držím pěsti, určitě to vyjde.