Re: Re:kojení

O kojení za každou cenu vím svoje. Sestra v porodnici se mi podívala na prsa, řekla, že jako nic moc a sjela mě, že jsem nenosila formovače bradavek... Já v 19 nejistá mamina se řvoucím uzlíčkem v náručí... Zkrátka jsem byla vynervovaná, malý se nechtěl přisát. Depka. Pak mi sestřička řekla, že málo často kojíme a že ho mám na kojení budit po 2 hodinách. To byl vždycky tak unavenej, že stejně hned znovu usnul. Až díky další sestře (daleko příjemnější) jsem začala kojit pořádně a 4. den jsme šli domů z porodnice. Malý krásně sosá a žádný formovače nepostrádá. Zmíněné jablonecké sestře děkuji za snížení sebevědomí a dva probrečené dny.Byly to jediné dva dny, kdy jsem litovala, že mám miminko. Teď si to naopak všechno užíváme :-)