Holky já žádnou masáž ohledně kojení nebo přirozených porodů nevidím, je to jen nutná osvěta a v přirozench porodech bych řekla je osvěty ještě dost málo, v kojení to jo, ale ty porody?
Fakt nevím proč bych se neměla zajímat o to jak budu rodit, jak chci rodit a taky to na co mám právo a že nechci aby mi někdo nutil něco co nemusí, nebo dokonce lhal že je něco moje povinnost.
Pravda moje máma to co já neřešila, za totality prostě odjela do spádové okresní nemocnice a bylo, ostatně mě porodila tak rychle, že taťka ani nestihl vyjet z nemocnice, dělaly si z toho často srandu, že chytnout závory na kolejích tak jsem se narodila v autě (bylo léto takže by to nevadilo) a já si pak dělala léta starosti, kam že to nedojedem, protože tu nejbližší porodnici mezitím zrušili. No a pak jsem se od babičky dozvěděla, že máma vlastně rodila už od noci a ráno babičce nic neřekla a pak čekala až se babička vrátí z kostela a babička (mámy tchýně) se prý zapovídala na lávce a pak viděla jak máma vykukuje zpoza rohu a tak šla domů, no ale to mi máma už jaksi nikdy neřekla
Já třeba teď podruhé chci rodit přirozeně, prostě už vím co chci a co nechci a když nebudu rodit 10. nebo o vánocích tak budu mít i dulu (nenapadlo by mě to po ní na vánoce chtít, když má 2 děti). Asi pojedu do Kadaně, mám už hotový porodní plán a chtěla bych rodit v CAP, když by bylo v CAP plno tak holt na normálním pokoji, ale nevidím důvod proč by mi i mimo CAP nemohli vyjít vstříc, nechci žádný zázraky A PORODNÍ STOLIČKU BUDU MÍT SEBOU VLASTNÍ
A kojení, před prvním porodem jsem přečetla jednu knížku o možných problémech a došla na jeden seminář, toť vše, nikdy žádná masáž (možná je to i tím, že nečtu časáky typu Maminka, Betynka apod. příjde mi to jako zbytečné vyhazování peněz, když si podobné kolikrát i třeba lepší články můžu přečíst zadara třeba tady na rodině nebo BC apodobných webech). Kromě trochy problémů a přisátím v porodnici to pak doma bylo už dobré a zatím kojím hlavně večer stále. Ale třeba spolužačka ze ZŠ kojí v podstatě už 9 let a znám dost holek, které nekojili (dost často po císaři, bohužel), ale ani jedna nešla za laktační poradkyní, protože nevěděly, že někdo takový vůbec existuje. Nidko jim o nich neřekl a nikdo jim moc nepomohl.
ALE NIKDY BY MĚ NENAPADLO HODNOTIT ČLOVĚKA TÍM ZDA KOJIL NEBO NE, nenapadlo by mě se s nimy kvůli tomu nebavit.