Je aspartam nebezpečný?

Je skutečně aspartam prodávaný pod obchodní značkou NutraSweet „bezpečný jako mateřské mléko“, jak znělo jedno z reklamních hesel?

Už v květnu roku 1992 časopis amerického letectva Flying Safety zveřejnil alarmující zprávu: „Bylo zjištěno, že piloti, kteří pili dietní limonády s aspartamem jsou více náchylní k závratím. Dále bylo zjištěno, že se mohou vyskytovat nenadále ztráty paměti, či přeludy.“ Roku 1993 americký Federální úřad pro kontrolu léčiv a potravin (FDA) vydal nařízení, podle něhož se muselo na etikety sladidla NutraSweet uvádět, že nesmí být vystaven teplotám nad 30°Celsia. O tři roky později bylo toto upozornění samotnou FDA zrušeno, asi expertům došlo, že této teploty se dosahuje nejen při vaření ale i při samotném konzumování. V roce 1994 sladidlo schválil evropský Vědecký výbor pro potraviny, odborníci Světové zdravotnické organizace WHO a jako náhradní sladidlo je aspartam schválen i u nás podle vyhlášky MZ ze dne 29. ledna 2002, Sb. 54/2002 (§ 3, příloha číslo 2).

Faktem ovšem zůstává, že je stanovena maximální denní dávka tohoto aditiva v miligramech vztažená na 1 kg tělesné hmotnosti (tzv. ADI), kterou může člověk denně konzumovat po celý svůj život. Ta odpovídá u 70 kg člověka konzumaci 2,8 g čistého aspartamu (max. dávka 28 tbl. denně). Odborné práce se totiž většinou shodují na určité toxicitě aspartamu, ovšem jeho průkaznou škodlivost i v malém množství se dosud prokázat nepodařilo. V čem je háček?

Americký kontrolní úřad sice povolil slazení aspartamem, zároveň ale zdokumentoval 92 škodlivých příznaků při jeho časté konzumaci. Mezi jinými uvádí otupělost, bolesti hlavy, únavu, závratě, bolesti žaludku, bušení srdce, zvyšování hmotnosti, podrážděnost, úzkost, ztráty paměti, halucinace, vyrážky, záchvaty, slepotu, hučení v uších, deprese, ztrátu sluchu, křeče, ztrátu chuti, nespavost, slabost. Někteří odborníci dále aspartam dávají do souvislosti s nádory mozku, roztroušenou sklerózou, epilepsií, chronickými bolestmi svalů, chronickou únavou, Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou, cukrovkou, maligními tumory lymfatické tkáně, defekty novorozeňat aj.

Tato látka (L-asparty-L-fenylalanin methyl ester), vzniká spojením dvou aminokyselin, kyseliny asparagové, fenylalaninu a methanolu. „Po pozření je aspartam rozložen v těle na své dvě základní složky a zpracováván dále jako aminokyseliny z jakéhokoliv jiného jídla,“ uvádí na internetu MUDr. Petra Šrámková. „Lidé s poruchou metabolismu fenylalaninu, tzv. fenylketonurií, musejí kontrolovat přísun této aminokyseliny z potravy včetně aspartamu. Přestože aspartam obsahuje jen malé množství fenylalaninu, musí být na etiketách potravin obsahující toto náhradní sladidlo upozornění pro nemocné fenylketonurií.“

U zdravých lidí je fenylalanin dále odbouráván na tyrosin, event. dále na dopamin a jiné důležité sloučeniny. V žádném případě není hromaděn a nemá nepříznivý vliv na člověka, uvádí MUDr. Šrámková. „Pouze při fenylketonurii (jedná se o vrozenou poruchu metabolismu, kdy postižení jedinci nejsou schopni metabolizovat fenylalanin) by mohlo podávání fenylalaninu působit škodlivě a způsobit poškození mozku. Tato choroba je u nás zjišťována již u kojenců screeningovým vyšetřením moče.“ Ovšem toto onemocnění je velmi vzácné, v České republice jím trpí asi 600 osob. Podle některých biochemiků jsou ovšem jedovaté i tyto aminokyseliny, pokud jsou organismu dodávané uměle.

Nejspornější je ovšem metanol, který se při rozkladu aspartamu uvolňuje. Ten jak známo způsobuje poškození zraku. Obhájci aspartamu uvádějí, že metanol se vyskytuje v lidském těle přirozeně. To je pravda, v lidském těle se ovšem také přirozeně vyskytuje v mnohonásobně větším množství jeho protijed etanol. Dochází-li ke zvýšenému přísunu metanolu, přeměňuje se na formaldehyd a následně na kyselinu mravenčí. Formaldehyd je známý neurotoxin a karcinogen. Jeho zhoubné účinky jsou bohatě zdokumentovány (zapříčiňuje poruchy sítnice, nevratně poškozuje DNA atp.), ovšem pouze v případě vdechování. Pokud jde o jednu z fází metabolických přeměn, a navíc o fázi velmi krátkou, protože formaldehyd se na kyselinu mravenčí přeměňuje velmi snadno, je těžké dojít k jednoznačným vědeckým poznatkům. Otázkou zůstává, jak snadno formaldehyd vstupuje do jiných nežádoucích metabolických procesů (např. s glycerolem). Zdá se totiž, že člověk je oproti zvířatům chudší o dva geny, které spoluodpovídaly za neškodné odstranění metanolu. Tento fakt je o to závažnější, že metanol je kumulativní jed. Co to znamená?

Podle studie z roku 1984 uveřejněné v americkém Journal of Applied Nutrition obsahuje běžný aspartamem slazený nápoj přibližně 555 mg aspartamu na litr limonády. Tomu odpovídá 56 mg/litr metanolu. Když například dítě vážící 25 kg vypije během horkého letního dne po fotbale či vybíjené dvě třetiny dvoulitrové láhve lehkého drinku slazeného aspartamem, vypije asi 732 mg aspartamu (29 mg/kg). To už samo o sobě je vysoká hodnota blížící se denní povolené normě FDA (40 mg/kg tělesné hmotnosti/den).

Jinak řečeno dítě přijme asi 70 mg metanolu, což je téměř desetkrát víc než limit doporučený americkou vládní Agenturou pro ochranu zdraví a životního prostředí (EPA). MUDr. Petra Šrámková považuje za únosné množství 0,3 g na den, tedy asi půl litru lehké limonády. Upozorňuje však, že aspartam je součástí tisíců potravin od lehkých jogurtů, přes limonády, zákusky až po žvýkačky. Dětem do tří let pak nedoporučuje, vyjma nápojů, dávat jídla slazená aspartamem vůbec.