Určitě jste už slyšeli o biopotravinách a o chemii v potravinářském průmyslu. Možná jste si položili otázku, jak to s nimi doopravdy je? Není bio jen marketingový trik? Dá se tomu vůbec věřit?
A nenapadlo vás hned vzápětí, že biopotraviny jsou zbytečně drahé a určitě náročné na vaření a taky asi nejsou moc dobré…Hana Zemanová, odbornice na biopotraviny, připravila miniprůvodce po biopotravinách.
Před sto lety bylo bio vlastně všechno. Nepotřebovali jsme zákony zakazující přidávání škodlivých chemických látek do potravin ani do půdy při pěstování zeleniny. Dnes je všechno jinak. Potravinářský průmysl začal úzce spolupracovat s chemickým průmyslem a zemědělci a zpracovatelé vymysleli mnoho způsobů, jak nabídnout zákazníkovi co nejnižší cenu potravin. Výsledkem jsou levné potraviny zatížené škodlivými pesticidy, zničená půda i spodní voda a zvířata, která nemají nárok na přirozený život. Mnoho lidí se s tímto systémem neztotožnilo a právě proto vzniklo ekologické zemědělství a potraviny se značkou bio.
Téměř denně se setkávám s lidmi a často slýchávám: "Můj manžel nechce jíst biopotraviny, prý že není žádný králík…", "Bio maso? Myslíte to sojové?", "Víte, mně se ta myšlenka líbí, ale raději kupuji ty normální potraviny, nechceme být žádní extrémisti", "Já jsem zdravý, já nepotřebuji biopotraviny." Cítím a trápí mě, že značka bio je v Čechách stále vnímána jako synonymum pro extrémismus, vegetariánství nebo makrobiotiku. Kvalitu bio ale může mít jakákoli potravina, tedy samozřejmě obilniny, luštěniny, ale i mléko a sýry, kvalitní celozrnné i bílé těstoviny, maso, zelenina, ale i pochoutky jako je biokečup, bio kukuřičné chipsy, biovíno z ekologické vinice nebo biošunka. Vždy jsou to potraviny zcela přírodní, které musí pocházet z ekologického zemědělství. Znamená to, že tyto potraviny neobsahují škodlivé pesticidy, hormony, minerální hnojiva ani žádné chemické barviva, vůně a konzervanty. Zvířata v ekologickém zemědělství jsou chována v souladu se svými přirozenými potřebami. Nesmí se chovat ve velkochovech, musí mít dostatek prostoru a přirozenou potravu. Všechny biopotraviny jsou vyrobeny podle Zákona o ekologickém zemědělství č. 242/2000 Sb. a Nařízení rady EHS č.2092/91. Biopotravina musí samozřejmě splňovat i všechny požadavky na bezpečnost a zdravotní nezávadnost podle Zákona o potravinách.
Na světě již existuje mnoho studií, které prokazují pozitivní dopad biopotravin na zdraví či vyšší obsah vlákniny, minerálů a vitaminů. Samozřejmě pozitivní je, že pokud člověk jí bio, nekonzumuje zbytečnou chemii - dle studií sní každý z nás průměrně ročně v běžných potravinách 2,5-4 kg chemických látek, což je velká zátěž pro celý organizmus, imunitní systém a zejména pro játra a ledviny. Je alarmující, že po 30 letech od zákazu DDT (DDT je prudce jedovatý pesticid, který se plošně používal a byl zakázán již před více než 30 lety), se stále vyskytuje v našem jídle - v mléce a mléčných výrobcích byly v roce 2002 pozitivní nálezy pesticidů v 91,1% případů, zbytky DDT obsahovalo 71,4 vzorků mléka a 95% vzorků másla. Čím dál více mezinárodních studií poukazuje na to, že pesticidy mohou vážně poškozovat zdraví (narušují hormony, nervovou činnost, přispívají ke vzniku rakovin, snižování plodnosti, Parkinsonově chorobě či chronické únavě). Zejména je neznámou oblastí jejich dlouhodobé používání a tzv. koktejlový efekt (více druhů působí na tělo najednou, což laboratorně nelze testovat).
Moje filozofie je, že každá, i sebemenší, změna má smysl a to v každém věku. Optimální je jíst bio, ale vím, že ne vždy je to možné. Stejně zásadní změna je, když místo instantní polévky uvaříte čerstvou z opravdových surovin, nebo když místo polotovarů a dováženého exotického ovoce budete kupovat opravdové suroviny a českou sezónní zeleninu a ovoce. A když k tomu přidáte občas bio, vašemu tělu to jen prospěje.
Zjistilo se totiž, že pokud kojící maminka jí 80% ze své stravy biopotraviny, její mléko obsahuje významně nižší obsah pesticidových reziduí a když jí alespoň 50% biopotravin, v mateřském mléce byl prokázán významný nárůst nenasycených mastných kyselin (zdraví velmi prospěšných látek s preventivními účinky). Existuje i dánský výzkum prokazující o polovinu vyšší výskyt spermií u mužů konzumujících biopotraviny. Navíc - když kupujete biopotraviny, neinvestujete jen do zdraví, ale i do ochrany přírody.
Všechno, co děláme má nějaké souvislosti. Čím více zatěžujeme životní prostředí cizorodými látkami, tím více porušujeme ekosystém celé planety. Každý rok je na světě vyrobeno a aplikováno na zemědělské rostliny 2,5 milionu tun pesticidů. Od roku 1993 spotřeba jedovatých pesticidů v ČR vzrostla o 40 %! Dnešní konvenční zemědělství přispívá ke znečištění ekosystému, k půdní erozi, k zániku některých rostlinných a živočišných druhů. Zbytky hnojiv a postřiků zůstávají dlouhodobě v půdě a hromadí se v potravinách. Britská ornitologická společnost zjistila, že na ekofarmách se vyskytuje o 40% více ptáků, 2x více motýlů a 5x více planých polních rostlin.
Nelze srovnávat cenu opravdového ovoce s pouhým ovocným aroma nebo cenu chemicky rafinovaného oleje s cenou za studena lisovaného oleje z těch nejlepších biosurovin. Veškerá výroba na ekofarmách vyžaduje více ruční práce. Do ceny konvenčních potravin nejsou promítnuty veškeré náklady, které vznikají při jejich výrobě, jako např. energeticky náročná výroba hnojiv a pesticidů, znečišťování spodních vod a přírody, zvyšující se náklady na lékařskou péči, kterou lidi potřebují, když svou stravu odbývají. Produkce biopotravin také vyžaduje více ruční práce, bez konzervantů hrozí ekofarmářům větší riziko ztrát, atd. Ve výsledku jsou biopotraviny dražší řádově o 20-40%. Často, zejména v Německu, se mluví o tzv. spravedlivé ceně biopotravin, což znamená, že v této vyšší ceně je zohledněna i ochrana přírodních zdrojů a lidského zdraví.
Dnes je dle lékařů základním problémem české populace přejídání. Lednice přetékají levnými nekvalitními potravinami. Kdybychom kupovali méně jídla, mohli by mít většinu v biokvalitě. Jakmile se živíme denaturovanými a chemicky upravovanými potravinami, naše tělo stále potřebuje doping. Pak kupujeme deset sušenek místo dvou kvalitních, bez umělých aromat a bílého cukru. Navíc roste naše nemocnost a objevují se alergie a další tzv. civilizační nemoci. Kvůli levnému jídlu a nezdravému životnímu stylu navíc utrácíme stovky korun v lékárnách. Farmaceutický průmysl a současné potravinářství jdou ruku v ruce. Vzájemně si vyměňují klienty.
Mnoho lidí s jemnými chuťovými buňkami tvrdí, že bio má lepší chuť. Zajímavé je, že i pokusy bylo prokázáno, že například biomaso a biobrambory mají výraznější chuť. I bez pokusů lze to samé říci o dalších skupinách biopotravin, zejména ovoci či mléku. Důvodem je vyšší obsah sušiny a menší obsah vody a dusíku. Z krmných a polních pokusů rovněž vyplývá, že potkani i divoká zvěř jasně preferují ekologické produkty. Stejně tak i slepice a králíci na Institutu biologického zemědělství Ludwiga Botzmana v Rakousku potvrdili, že jsou schopni vybrat si mezi bio a nebio a že ve většině případů preferují ekologickou variantu.
Ve vyspělých zemích EU se za biopotraviny utratí ročně cca 800 Kč na hlavu, u nás je to zatím jen 18 Kč!!! Značku bio lidé v zahraničí chápou jako označení pro vysokou kvalitu potravin, která se vyznačuje skvělou přírodní chutí. Bio jí zejména vzdělanější a lépe situovaní lidé. Tzv. "junk food" (nekvalitní potraviny a rychlé občerstvení) konzumují ve vyspělých zemích spíše sociálně slabší vrstvy. V Česku je hamburger a fast food stále ještě moderní. Ale lidí, kterým záleží na tom, co dávají do úst, přibývá.
Biopotraviny se prodávají v prodejnách specializovaných buď přímo na biopotraviny nebo častěji na zdravou výživu. V České republice je cca 50 bioprodejen a okolo 250 tzv. zdravých výživ. Bohužel ve většině z nich se málokdy dají koupit čerstvé produkty z ekofarem (například biozeleninu a bioovoce, biomaso či biovajce). Mezi prodejny s nejširší nabídkou certifikovaných biopotravin patří v Praze Albio, v Brně bioobchod pana Kadaňky a Lumo v nově otevřené Vaňkovce. Další možnost nabízí "biokoutky" v supermarketech, které postupně rozšiřují svou nabídku. Poslední možností je koupit si biopotraviny přímo na ekofarmě, také na biojarmarcích, či biodožínkách. Na těchto akcích má spotřebitel šanci seznámit se přímo s ekofarmáři, zpracovateli či výrobci biopotravin a ti mu rádi zodpoví jeho dotazy.
Makrobiotika je celkový životní styl. Klade velký důraz na hlubší souvislost mezí tím, co jíme a našim duševním i fyzickým zdravím. Nemoc vnímá jako přirozenou snahu těla vrátit se do harmonického stavu zdraví. Makrobiotická strava před 500 lety byla vlastně normální strava našich předků - chemicky nerafinovaná, plnohodnotná a hlavně domácí a sezónní - zejména obiloviny, luštěniny, zeleniny, polévky, kysaná zelenina, ořechy, sušené ovoce, ryby, občas v zimě i nějaké maso! Pro posílení imunity, makrobiotika radí v našem klimatickém pásmu omezovat extrémní potraviny (cukr, tvrdý alkohol, exotické ovoce a džusy), a pak i potraviny, které zatěžují či zahleňují náš již tak dost oslabený organizmus, tedy např. maso, bílou mouku či mléčné výrobky.
Vegetariánství se méně zabývá tím, co jíst, (tak jako makrobiotika), ale již z významu slova, spíše tím, co z jídelníčku vyloučit. Vegetarián je ten, který se z různých důvodů (etických, zdravotních, ekologických, náboženských ...) vyhýbá živočišným produktům. Za vegetariána se dá označit člověk, který jí dostatek luštěnin, obilnin, zeleniny, vyhýbá se kromě masa i sladkostem či chemicky rafinovaným potravinám. Ale vegetarián může být i člověk, který jí denně čokolády, sušenky, barvené limonády, mnoho mléčných slazených výrobků či exotické džusy a ovoce. To je strava, která postupně imunitní systém oslabuje. Takže vegetarián může být velmi zdravý, ale stejně tak si postupně může své zdraví i poškodit.
Bio je společná platforma nebo nadstavba, protože jíst kvalitu bio může vyznavatel jakéhokoli výživového směru od makrobiotiky, přes dělenou stravu až po vepřo-knedlo-zelo s pivem. Označení bio souvisí zejména s ekologicky šetrným zemědělstvím, s přirozeným chovem zvířat a s vysokou kvalitou ŽIVÝCH potravin, které nesmí obsahovat chemické látky, hormony, umělá barviva ani konzervanty. Bio bylo před vznikem chemického a potravinářského velkoprůmyslu všechno. V dnešní době, kdy v běžných potravinách konzumujeme cca 3 kg chemických látek ročně, kdy alergie na všechno je běžná součást našeho života, kdy jsou zvířata týrána ve velkochovech a kdy používané chemikálie zamořují přírodu a řeky, cítím slovo bio jako postoj člověka, který je zodpovědný za vlastní zdraví, za přírodu, osud zvířat a budoucnost celého života. Jíst bio vnímám jako předpoklad zdravějšího života a doporučuji všem alespoň základní orientaci v tom, co zdraví podporuje a co ho oslabuje...Je určitě lepší jíst biouherák než normální uzeniny plné karcinogenních dusitanů, ale pokud budeme jíst denně maso, i když bio, denně čokoládu , i když bio, pomůžeme přírodě a zvířatům, ale své zdraví příliš nepotěšíme. .....
Albio dnes provozuje tři prodejny s biopotravinami a přírodní kosmetikou, první certifikovanou biopekárnu v Praze a biorestauraci s originálními cateringovými službami. Albio je ideální restaurace pro rodiny s dětmi, je nekuřácká a máme dva dětské koutky i přebalovací pult. Na obchodech i na restauraci nabízíme mnoho informačních materiálů o ekologicky šetrnějším životním stylu. Když se nám celý projekt rodil v hlavách, hnacím motorem byla představa, že mezi námi žije hodně lidí, kteří by chtěli jíst zdravěji a chovat se šetrněji k přírodě. Ze zkušenosti jsme znali jejich pocity - je to moc složité, vaření zabere moc času a hlavně, co je zdravé, není dobré a ještě hůře to vypadá… Albio chce tyto mýty vyvrátit. Proto se u nás konají i přednášky, každý týden si zákazníci na obchodě mohou odnést jeden vyzkoušený recept, připravuji na podzim krásnou biokuchařku a dnes už vím, že mnoho lidí se díky naší restauraci přestalo bát zdravého jídla a hlavně nechali se inspirovat i pro zdravé domácí vaření!
Naše pekárna je první kváskovou bio pekárnou v České republice. Znamená to, že 100% surovin, které používáme musí být BIO. Obilná zrna vybíráme od českých ekofarmářů, v pekárně máme kamenný mlýn, na kterém meleme zrní těsně před zpracováním. Takto čerstvě namletá mouka si zachovává veškeré minerální látky, vitaminy, vlákninu a pravou vůni i chuť. Díky kvalitě BIO neobsahuje naše celozrnná mouka zbytky chemických postřiků ani umělých hnojiv. Místo droždí používáme pro kynutí chleba tradiční kvásek, z kterého pekli chléb naši předci již před více než 5000 lety. Kvásek neobsahuje droždí, je výborně stravitelný a je přirozeným konzervantem. Proto náš chléb vydrží mnohem déle. Chléb z kvasu posiluje trávení. Je důležitý zejména pro osoby s oslabenou imunitou, artrózou, osteoporózou, pohybovými a zažívacími problémy.
Náš 100% žitný chléb nebo špaldový s dýňovými semínky je už vyhlášený po celé Praze a dodáváme například i do některých exluzivních hotelů či restaurací.
Mgr. Hana Zemanová
Odbornice na biopotraviny, autorka plánované biokuchařky (vyjde na podzim 2005)
Zakladatelka Albio centra
hana.zemanova@albiostyl.cz
www.albiostyl.cz
bioprodejny ALBIO:
Truhlářská 18, Praha 1, tel.: 222 325 418
po-pá 8-20, so 9-17
Dejvická 26, Praha 6, tel.: 224 326 510
po-pá 8-19, so 8-13
Nám. 14. října 17 (za kostelem), Praha 5, tel.: 255 799 711, po-pá 8-20, so 9-17
biorestaurace ALBIO:
Truhlářská 20, Praha 1, Tel.: 222 325 414,
po-ne 11-22
Poslední fotky z emailového průvodce rodičovstvím.
Emailový průvodce rodičovstvím je zdarma pro všechny rodiče od početí do 6 let věku.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.