Jak je to s překyselením

Leckde se píše o nepříznivých důsledcích překyselení. Avšak je skutečně tak nebezpečné? Je logické, že rovnováha je základním předpokladem fungování organismu. Proto je důležitý i rovnovážný poměr mezi kyselými a zásaditými složkami (obvykle se uvádí jako pH). Nenechme se ovšem zmást různými prodejci, jež tvrdí, že stačí namočit indikační papírek do moči, a hned víme, jak na tom jsme. Tak jednoduché to zas není.

Organismus se usilovně snaží udržet mírně zásadité pH krve (normální je pH 7,4). Proto mimo jiné uvolňuje i přebytky v ní přítomných látek (ať už kyselých či zásaditých) do moči, z čehož následně vyplyne změna jejího pH.

To ale mohou ovlivňovat i další faktory, např. právě probíhající onemocnění. Kyselou moč může mít i relativně zdravý člověk, který pečuje o své zdraví. Pokud třeba někdo užívá vysoké dávky vitamínu C (t.j. kyseliny askorbové), tak přebytky, které se vylučují močí, způsobují její kyselé pH.

Aby někdo nezačal mít obavy z běžného vitamínu C, dodejme, že napomáhá k udržování normálního pH vnitřního prostředí organismu. Proto se citrusové plody zařazují mezi zásadotvorné suroviny; podobně jako kysané zelí či jablečný ocet! Abychom někoho nezmátli, uveďme si základní rozdělení potravin dle jejich působení:

Obecně lze říci, že zásadotvorné jsou zelenina (čerstvá i zpracovaná), bylinky, většina ovoce (a nepřislazovaných výrobků z nich), různá semínka (dýňové, sezamové, ad.), jáhly, pohanka, brambory, med, javorový sirup, kvalitní mléčné výrobky (obsahující dostatek vápníku) a neochucené minerální vody. Naopak kyselinotvorné jsou suroviny, jež obsahují vyšší podíl izolovaných cukrů, škrobů, tuků a dalších spalitelných živin.

Avšak překyselení může způsobit i přebytek bílkovin (hlavně masa), alkohol, káva, kakao, čokoláda, jakož i další složky potravin. Nepříznivě působí především mnohá éčka - třeba z hojně užívaných fosfátů může v těle vznikat kyselina fosforečná. Překyselení ovšem nezpůsobují jen přebytky kyselinotvorných složek, ale i nedostatky minerálních látek, které svou zásadotvornou povahou neutralizují volné kyseliny.

Přestože regulace správného pH v těle zabezpečuje více soustav, tak ani tyto geniální systémy nejsou vždy schopny vyrovnat chyby v životosprávě a chování člověka. Největší podíl na nepříznivých změnách pH krve má strava - vždyť v civilizovaném světě tvoří jídelníček mnohých lidí z více než 90 % kyselinotvorné suroviny.

Nejhorší bývají různé „fast foody“, neboť v nich nabízené pokrmy jsou ochuzeny téměř o všechny příznivě působící látky a naopak obsahují značný podíl nekvalitních tuků, cukru a dalších „kalorických bomb“. Překyselení organismu způsobují hlavně tehdy, nejsou-li vyváženy dostatkem zeleniny či jiných zásadotvorných složek. Prvořadé je tedy zlepšit nesprávné stravovací návyky. Avšak není nutné se hned vzdávat všeho, co nám chutná. Postačí omezit příjem kyselinotvorných potravin a naopak zvýšit poměr plnohodnotných rostlinných surovin. Proto by měla tvořit výrazný podíl jídelníčku kvalitní zelenina či další z výše uváděných zásadotvorných surovin.

www.vitsyrovy.cz