Čím nám prospívají kysané výrobky?

Často se píše o významu správného složení střevní mikroflóry a nepříznivých důsledcích, vyplývajících z jejího porušení. Ničí ji jak nesprávná životospráva a stres, tak hojné užívání různých chemických léků, hlavně antibiotik. Ta se do těla dostávají nejen při léčení onemocnění lidí, ale i nechtěně, společně s chemicky „ošetřenými“ surovinami, v důsledku jejich „preventivních“ přídavků do krmiv zvířat atd. Pokud máme výrazněji narušenu střevní mikroflóru, zhoršuje se tím trávení přijaté stravy, chod imunitního systému, a chybí-li probiotické kultury, neprodukují pak vitaminy ani další nepostradatelné látky.

Doplňme si, že probiotické kultury jsou „hodné“ bakterie, které mají být přítomné v trávicím traktu každého z nás. Mimo jiné mají udržovat správné složení mikroflóry (aby se třeba nepřemnožily nežádoucí kvasinky), vytvářet obrannou linii proti cizorodým látkám a zdraví škodlivým mikroorganismům.

Proto bychom měli střevní mikroflóru podporovat i obnovovat; mimo jiné je třeba dodávat živá probiotika pravidelně ve stravě. Můžeme je nalézt v některých jogurtech, kysaných mléčných produktech a fermentované zelenině, jako je třeba čerstvé kysané zelí, kvašená zelenina pickles apod.

Lze se setkat s názorem, že v běžné stravě není dostatek probiotik a proto bychom je měli dodávat v doplňcích stravy. Zde je třeba dodat, že jejich nedostatek lze očekávat u lidí, kteří převážně konzumují zcela nevhodně zpracované či chemicky znehodnocené potraviny. Barvené, přislazované a navoněné jogurty s neúměrně dlouhou trvanlivostí zjevně moc živých probiotik obsahovat nebudou. Ani reklamní tvrzení typu „obsahuje živé kultury“ nedává záruku, že tomu tak je. Jak ale poznat, který kysaný produkt je skutečně živý a dodáváme jím do těla probiotika? Prvním vodítkem při nákupu může být pozorování víčka či obalu výrobku - pokud jsou mírně nafouklé, je pravděpodobné, že obsahují funkční mikroorganismy, které stále „pracují“. Ještě přesnější je provést si následující pokus: přidat několik lžiček zkoumaného výrobku (např. jogurtu) do kvalitního mléka (nejlépe čerstvého) a nechat to alespoň do druhého dne stát v teple. Pokud následně zjistíte, že mléko zkyslo a vzniklo z něj něco podobného, jako byl původní výrobek, tak zjevně obsahoval živé mikroorganismy.

Mnozí lidé si doma pravidelně vyrábějí různé kysané výrobky, k čemuž používají speciální kultury, např. kefírové. Nejznámější je v tomto ohledu tzv. „tibetská houba“, jejíž využívání má dlouhou tradici. Původně prý pochází z Kavkazu; následně se dostala do Tibetu, podle něhož dostala i své pojmenování. Dnes se tyto mikrobiální kultury běžně používají též u nás k přípravě kefíru, který je pověstný svými blahodárnými účinky na lidské zdraví. Jednoduše je postačí zalít kvalitním mlékem a do druhého dne vznikne nápoj, který chutná jako zákys. Jelikož se mléčné kultury živí laktózou, mohou zkysané výrobky konzumovat i osoby, které nedokáží zpracovat laktózu. Pokud by se (např. dětem) zdály moc kyselé, lze je vhodně přisladit - třeba kvalitní marmeládou.