moc na vás myslíme

Sylvi, drž se, my ženský jsme silný a nic moc nás nemůže rozházet. Většina mých zkušeností je moc podobná těm tvým - kluci jsou oba loupežníci, a přesto jsou každý úplně jiný. A zaplať pánbůh za to, že Sebastianek je klidnější než to straší čertisko, opravdu si neumím představit, jak bych zvládala dva takové divochy - přesně jak píšeš. Druhé miminko prostě brzy pochopí, že mamča nemá čas pořád a mamina už zase ví, že při prvním nádechu k pláči se ještě nehroutí svět a dítě přežije dokonce i pláč minutový (Kryštofa jsem tak dlouho nikdy plakat nenechala, Sebastíka ano a dokonce se za chvíli sám uklidnil).
Jinak k těm chlapům - my měli největší krizi po Vánocích, Sebastíkovi byly čtyři měsíce a Kryštofovi táhlo na druhý rok. Kdybych nebyla tak strašně unavená, šla bych podat žádost o rozvod. Teď si říkám, že je dobře, že jsem k tomu nenašla sílu, už je zase všechno OK (docela).
MOC držíme palečky, ať holky moc nezlobí, buď silná.
Klára