Zapomenutý dopísek :o(

Ach jo, tak jsem uklízela v počítači a náhodou jsem v něm našla dopis, který mi manžel na nový rok sice napsal, ale nějak opomněl dát :o( Nebyl spokojený se sexem. Býval zvyklý na promilované noci, jedno číslo za druhým, což my jsme spolu nezažili. Pravda je, že mám stejné zkušenosti :o), takže mě taky kdysi zpočátku zarazilo, že skončíme, manžel (tehdy přítel) se otočí a spí... ale byla jsem kamarádkama ujištěná, že je to normální, však už mu není dvacet (tehdy mu bylo 33, mně 23), navíc od počátku bydlíme spolu... před manželem jsem měla jenom jednoho sexuálního partnera, se kterým jsme se rozhodně nevídávali denně, takže srovnávat jsem si moc netroufla. Zpočátku jsem se pokoušela o opakování, ale manžel mě odbýval s tím, že je unavený a já nad tím nijak obzvlášť nedumala, protože zejména díky nepravidelnému životu v třísměnném provozu znám únavu vééélmi dobře :o) Je dokonce možné, že by i manžel mohl říct to samé o mně, i když vědomě si to neuvědomuju. Když jsem nad tím tehdy přemýšlela, zjistila jsem, že manžel je mi natolik milý, že se ráda vzdám oslnivého sexu a spokojím se se sexem "normálním". Jenže on se s ním nespokojil a celou tu dobu trpěl. Je mi ho hrozně moc líto, musí to být příšerné, ale na druhou stranu ho absolutně nechápu. Brali jsme se, protože to byl ON, kdo navrhnul svatbu (oproti tomu já si tehdy nebyla jistá, jestli se "tak mladá" chci vdávat, takže jsem aspoň navrhla cca půl roku odklad), OBĚ děti byly plánované a já do nich manžela rozhodně nenutila... a najednou po pěti letech vztahu, půl roku od početí druhého dítěte přijde s tím, jak od samého počátku trpí. Já to nechápu, proč si mě teda chtěl brát, a když už jsme se vzali, proč teda ode mne neodešel, dokud jsme neměli děti? Rozhodně "splodit dítě" nebyla jediná možnost, kdy se milovat, to dodávám pro rejpaly :o) Navíc mu vadilo, že mu "nechci" splnit jeho přání - problém je v tom, že s tím typem milování jsem se tak nějak jaksi nesetkala, takže může naznačovat, jak chce, pokud mi to neřekne "na plnou hubu" (pardon) a nejlépe prakticky :o), tak těžko pochopím, co že by to vlastně rád (nebo dokonce že se mi něco snaží naznačit) :o(

Jak jsem to tak četla, bylo mi všechno moc líto, nejradši bych šla za manželem, co a jak se mu nelíbí a představuje si jinak (konečně, dost možná, že i pro mne by to byla výhra :o) ), jenže... bojím se, že i kdybychom dali vše dohromady (kvůli holkám bych za to byla strašně moc ráda, sama za sebe si už tak jistá nejsem), že to stejně nebude mít dlouhé trvání. Jak jsem od něj v posledních dnech zjistila (a bylo to i v tom dopise), tak za všechno špatné v naší rodině můžu já. Ano, teď si vyčítám kdeco, ale pokud má manžel pět let problémy s tím, že se mu nelíbí náš sex, a za celou tu dobu nebyl schopný si o tom pohovořit., tak má na své nespokojenosti přece minimálně stejnou část viny, jako já. Jestli jsem si do včerejška myslela, že mám problém, tak jsem se mýlila. Problém mám až teď... Mám před sebou lákavou možnost udělat jeden velký krok, který by mi pravděpodobně udržel manžela, aspoň pro tuto chvíli. Jenže v poslední době mi řekl tolik vět, díky kterým mu už tak docela nevěřím a díky kterým se bojím stále doma "jenom" skákat kolem dětí a čekat, až někdy náhodou na nás bude mít manžel čas - doteď mi připadalo vcelku normální, že se mu snažím jeho práci ulehčit aspoň takhle, nicméně teď mám pocit, že by se mi to v budoucnu mohlo pěkně vymstít. A že tohle se nezmění, protože nemá čas udělat si čas, to už mi manžel řekl. Kdyby šlo jenom o mne, tak už mám dávno sbalené kufry a bydlím na ubytovně. Ale zrovna před chvílí manžel proletěl bytem: sotva pípla zabezpečovačka, už Verunka od pohádky vyletěla ke dveřím a celou dobu mu byla v patách a co udělal on, musela hned dělat taky... Ach jo. Ale i tak mám štěstí - původně jsem všechno chtěla řešit na chatě, ale tam bych to nezvládla. JEdnak jste mi hodně pomohli vy, jednak ten dopis byl v "internetovém" počítači, kdežto já si s sebou beru počítač "účetní". Bez vás a toho dopisu by mi spousta věcí unikala a já bych přemýšlela nad něčím naprosto jiným. Díky :o)

S.