Sylvie!!

Měla jsem teď s Rodinou docela pauzu a divím se, divím. Taky si říkám, jako ostatní, že to snad není možný!!! – zasloužil by nakopnout někam...:-( A že to snad u vás dobře dopadne. Jak už to chodí, často se stane to, co člověk nejmíň čeká... achjo!!!
Už to tady u nás usnulo, tak ještě rychle Ti to musím poslat... Ačkoliv to, co se k tomu dá říct, už určitě řekli jiní... Ne, že by se mi nikdy nic podobnýho nestalo (např. po návratu z Ukrajiny v r.93, kde jsme všichni docela vyhubli - neplánovaně :-), jsem si jen tak ve srandě svému „budoucímu muži“ stěžovala, že zase nějak tloustnu, a on mi na to řekl „tak zkus míň jíst!“... V tý době jsem měla ze své postavy, ač celkem normální, trošku mindráčky, snažila jsem se fakt jíst málo a tohle tehdy ťalo do živýho... No, teď se na tyhle své post.pubertální sklony dívám s úsměvem a s patra :-) Udělat mi to ovšem muž někdy během těhotenství či teď, se zlou by se potázal!!! Asi by došlo k tvrdé inzultaci. Takže raděj drží ústa :-))) Je fakt, že jsem sama asi ve 30.týdnu řekla cosi jako „to je děsný jak tloustnu, nejen bříško, ale všude!!“ a on na to: „co chceš, dyť jsi těhotná!“ – Nemá tak asi cenu komentovat, co si myslím o výroku někoho, kdo nevidí, že celý den pečuješ o dvě malinké děti --- a máš při tom najít čas na péči o skvělý vzhled a postavu!!
Taky mám stále váhu zhruba stejnou jako po příchodu z porodnice (asi o 5kg víc než normálně, tj. tak 55-57 – přesně nevím; o pevných svalech nelze hovořiti :-))
Jen doufám, že to Tvůj mužík nemyslel moc vážně. A jestli jo, že najdeš sílu se s tím vyrovnat.. Moc na Tebe myslím a taky držím všechny palce... Dík za všechny Tvé články a příspěvky. I za to, že dokážeš cítit štěstí z toho jarního deštíku :o)
Est.