Re: :o(

Sylvie, vždyť ale podle toho, co píšeš, on neobětoval nic, on má stále svůj život, svou práci, s dětmi se zaobírá "jen když ho neotravují", ty mu, pokud se nepletu, ještě pomáháš s účetnictvím... no nevím nevím, kde je nějaká oběť. Spíš mám dojem, že ses pro něj a pro rodinu obětovala ty. On teď odejde "hrdě středem" s nějakou manekýnkou a co ty? Uvědomuje si vůbec, do jaké situace tě postaví jako osamělou matku dvou malých dětí??? Jaké budou tvoje šance pracovní i - dejme tomu - na nový vztah???
Víš, já sama neměla tátu a zrovna včera jsem si uvědomila, když jsem říkala Stáníkovi "podívej se na tatínka", že to slovo říkám snad prvně v životě. A nikdy bych žádnému dítěti nepřála některé zážitky, které si z dětství odnáším já. To, že tvůj muž bez jakýchkoli výčitek opouští rodinu a ještě to hází na tebe, je hnusné sobectví a nedá se to NIČÍM omluvit, ani tím, kdybys vážila jako tank a o povolenou kůži zakopávala v chůzi. Prostě NIČÍM. On zkazil život třem lidem. Tobě a holčičkám. Jemu se nestane nic. Už ho vidím, jak někde v báru u posilovny se smutnýma očima popisuje osmnáctileté křehuli, jak ho žena nechápala a jaký s ní měl hrozný život.
Promiň, jsem asi moc drsná, ale takové chlapy bych nejradši kastrovala...