Pro Sosana

Znovu jsem si vzpomnela na ponekud drsnou komedii Dogma, kde jeden z hrdinu rika, ze Boha nic tak... nerozcili, jako to, co jsou lide schopni delat jeho jmenem. Rozhodne na tom neco je.

Vim ze pokazde ujedu, kdyz prijde rec na tema vira a amoralita nas nevericich. Nekdo mi totiz v zivote tolik neublizil, jako verici, uznavam, ze to k nim citim neni spravne, ze jde o predsudek, ale zila jsem mezi vericimu nekolik let a i kdyz nepochybuji,ze i mezi nimi jsou dobri a charakterni lide, jaksi jsem mela stesti na ty presne opacne. Omlouvam, se, ale vzdy se necham unest, a proto se od ted nebudu na toto tema vyjadrovat pujdou-li kritiky a vytky jen na muj rub. Ale za cizi odpoustet nemohu. Byla jsem vychovana tak, ze za sve chyby ponesu odpovednost ( existuje omluva, ale ne zpoved nabo odpustky) a pokud si predstavuji nejakou autoritu, je to clovek ktery me vychoval ve filosofii podle ktere zil (muj dedecek) a udelal vse, aby ze mne byl slusny clovek, takze jeho odsudku bych se podridila. problem: NIKDY NIKOHO NEODSUZOVAL:-))