Není to tak dávno

co jsem v jiné diskuzi narazila na toto téma, a to v souvislosti s otázkou, zda děti na svatbě ano nebo ne. (Naštěstí jediná osoba, které se to týkalo, sama přišla s tím, že si zařídila už na ten den hlídání :-)). Takže ani nemusím zdůrazňovat, že za pár týdnů mě svatba taky čeká, takže některé věci v článku mi mluví z duše.

Určitě hlavní je, aby se to líbilo svatebčanům. Na druhou stranu nejsem zase takový tvrďák, abych přání příbuzenstva úplně ignorovala. Svatbu budu mít spíš větší (cca 40 osob). Kdysi jsem právě narozdíl od Lizzie považovala tu svatbu ve čtyřech za ukrutnou romantiku, ale teď už se mi to tak úplně taky nezdá. Moje kamarádka to takhle před rokem udělala a rodina byla hodně zklamaná, hlavně babičky to hodně špatně nesly, takže to pro mě bylo poučení, co se může stát. S přítelem jsme se domluvili tak, že se nedíváme ani tolik na to, jestli je někdo příbuzný, ale spíš, jak často se s tím člověkem vídáme a jestli máme stále něco společného.