Re: Ach jo - zachovej klid

Když ale bude smutná, tak ho jen utvrdí v pocitu o jeho nenahraditelnosti. Ale on nenahraditelný určitě není.
Jinak souhlasím, že svatba nemusí být až takový problém (na tu může konec konců čekat do důchodu), ale dítě je limitováno určitým věkem. Fakt bych nepřála nikomu, aby ten důležitý čas promarnil s někým, kdo si život nepředstavuje stejně, a pak si nadával. Navíc, bez urážky, někdy mi prostě připadá, že některé holky (nemyslím teď zrovna Ankku, ale může sama posoudit, nakolik to na ni pasuje) nejsou ani tak bezhlavě zamilované, jako spíš více nebo méně tvrdohlavé. Myslí si, že si něco vydupou, vybrečí, vysmutní, ... Smutná holka ale hodně chlapů dráždí, protože jim ukazuje, že jsou špatní - a pocit, že jsem špatný a zlý nikdo nemá rád. Anebo si jí naváží, protože cítí, že ta holka na nich visí. Začne se potom poohlížet po někom, kdo je v pohodě. Spíš kolem sebe vidím, že chlapům imponují ženy, které vědí, co chtějí a znají svou hodnotu:

Nechceš děti? Je to tvoje právo. Já je ale chci, nejlépe s Tebou. Ty je ale nechceš a já tě nutit nemůžu. Promiň, jdu hledat dál, protože bez dětí by můj život asi nestál zanic, nebyla bych šťastná a ty tím pádem taky ne. (Všechno v klidu, racionálně, bez zbytečných emocí. Chlap už neví, že holka brečí doma do polštáře. Ale vycítí, že holka ví, že není jediný. To ho kolikrát dostatečně nakopne a zauvažuje, jestli je to s tím jeho odporem k dětem/svatbě tak žhavé.) Ovšem když ten chlap opravdu nechce, tak nepomůže nic. Jen jít dál a hledat štěstí jinde.