Netradiční??:-)

Já autorku docela chápu, zažila jsem si první svatbu tradiční....bílé dlouhé šaty, široké příbuzenstvo atd.atd. Všechno jsme připravovali dlouho a chtěli se zavděčit všem...což je utopie:-))) Stejně jsme se nevyhnuli pomluvám:-( No, ale my s ženichem jsme se bavili podle sebe, i když do nás "rýpali" starší svatebčané, že bysme měli sedět na svých místech a povídat si s tím, kdo za námi příjde, hahahaha:-))) No, rozvedli jsme se:-(

Příští sobotu se s přítelem bereme....asi netradičně, ale už se těšíme:-) Je to tajná akce, o které ví jen 5 lidí, ale na svatbě jich bude celkem 20:-) Proto se neregistruji, chci to tajemství udržet:-)) Můj tatínek bude slavit kulaté narozeniny a naše dcera rok. Jsou pozváni blízcí příbuzní na oslavu u našich na zahradě. No a v průběhu oslavy příjde matrikářka a bude obřad:-))) V džínách, na zahradě, naprosto neformálně:-) Ani svědci ještě nic netuší...spoléháme na to, že neodmítnou. Tak uvidíme, jestli nám to vyjde. Nechtěli jsme nic velkého, po nikom nechceme dary, chceme jen být "spořádaná" rodina se stejným příjmením....a bereme se samozřejmě z lásky:-)

A moje maminka vždycky říká: Svatba je Den těch dvou a hlavně oni by měli být spokojení!!! A taky: Je jedno jaká bude svatba, důležité je to potom...tedy manželství:-)))A já s ní souhlasím:-))