Koktavé dítě v mateřské škole

Vážné narušení komunikačních schopností neovlivňuje jen dorozumění s ostatními, ale například i to, jak se koktavé dítě zapojí mezi vrstevníky.

Koktavost má mimořádný dopad na osobnost člověka a na jeho zapojení do společnosti i na jeho adaptaci na školní nebo pracovní prostředí. I když každý přinejmenším tuší, co to znamená, když někdo koktá, stojí za to připomenout charakteristiku koktavosti – jedná se o časté opakování nebo prodlužování zvuků či slabik a slov anebo časté váhání a přestávky narušující rytmický tok řeči. Klinická logopedka PaedDr. Dana Kutálková říká, že „skrytá koktavost“ projevující se jen váháním na počátku řeči, je závažná záležitost. „Dítě nemluví, neodpovídá, protože nemůže, pak tlak povolí a dítě dál mluví plynule. Zejména ve škole bývá hodnoceno, jako že ‚neumí‘. K závažným příznakům patří různé grimasy a pohyby, které provázejí začátek promluvy (souhyby a součiny),“ doplňuje definici koktavosti odbornice.

Její kolegyně z oboru, klinická logopedka Mgr. Markéta Hrubínová nabízí další pohled na to, co je koktavost. „Koktavost je široký pojem a její projev nemusí vždy vypadat jako ona známá postava z Prodané nevěsty. Lze se setkat s krátkým opakováním slabik na začátku slova, může to ale být jen opakování prostých hlásek. Součiny, které koktavost mohou provázet, jsou někdy skryté tak, že je ani okolí nezpozoruje a nezařadí. Může jít o mrkání, popotahování nosem, olizování rtů či hraní si s jazykem a mluvidly. Odborník také dokáže odhalit prefonační napětí, kdy jsou napjaté například svaly na krku,“ vysvětluje Mgr. Hrubínová.

Zajímalo mě, jestli se koktavost může pojit s jinou vadou řeči, a obě logopedky se shodly na tom, že se setkávají s koktavostí, která vzniká sekundárně a předchází jí tumulus neboli breptavost. Souběžný výskyt koktavosti a jiné vady řeči je ale podle obou odbornic třeba posuzovat individuálně. A co koktavost vyvolává? Vedou k ní nějaké vrozené dispozice. Podle Dany Kutálkové může ke vzniku balbuties přispět úzkostná povaha, labilita a častější výskyt koktavosti v rodině. „Rovnice dispozice + trauma = koktavost tento vztah vyjadřuje přesně – velká dispozice a malé trauma (třeba větší leknutí) může vyvolat poruchu, při malé dispozici je třeba výrazné trauma (nehoda na silnici, úmrtí v rodině). To však nutně neznamená, že vznikne vždy – rozhoduje i dlouhá řada dalších okolností.“ Koktavostí jsou také podle statistik více ohroženi chlapci (koktavost se u nich vyskytuje dvakrát častěji než u dívek) a Dana Kutálková uvádí, že koktavostí trpí přibližně dva lidé ze sta. „V předškolním věku ale toto číslo může být mnohem větší, většina případů se upraví díky dobré péči a správnému zacházení,“ dodává PaedDr. Dana Kutálková.

Léčba není jednoduchá

Při terapii koktavosti se logoped snaží navodit spontánní plynulost řeči, kterou neprovází nadměrná námaha a psychická tenze, tedy běžnou přirozenou řeč. Ve složitějších situacích může být cílem i kontrolovaná plynulost – tato meta vyžaduje vědomé úsilí balbutika, kterému nezbývá nic jiného než neustále myslet na to, jak mluví. Někdy je třeba naučit se koktavost akceptovat – v případě koktavosti, která už je zafixovaná, jde o to zbavit balbutika nervozity z mluveného projevu. Při terapii je prostě třeba myslet nejen na řeč jako takovou, ale musíme mít na mysli i obavy, které balbutik ze svého mluvního projevu má. Dana Kutálková uvádí, že u předškolních dětí se koktavost většinou podaří odstranit. „U starších je situace složitější, ale většinou se koktavost dá aspoň zmírnit. Základem je snaha najít příčiny koktavosti a odstranit je nebo zmírnit spojená s terapií. Volba prostředků závisí na věku a okolnostech, úspěšnost zejména na správné volbě postupů včetně odstranění příčin poruchy a na vytrvalosti a snaze koktavého, resp. spolupráci rodiny dítěte,“ říká Dana Kutálková.

Markéta Hrubínová připomíná, že s léčbou se nesmí váhat. „Čím dříve se koktavost podchytí a začne s léčbou, tím lépe. Zadrhávání se v určitých obdobích života někdy vrací a je možné ohlídat, aby se nerozvinulo, takže je okolí ani nezpozoruje. Mnoho dětí má za sebou první a jedinou epizodu koktání kolem tří let. Jsou-li rodiče poučeni a zasvěceni do konkrétní profylaxe a prevence, pak v mnoha případech dítě nadále mluví plynule,“ vysvětluje Mgr. Hrubínová.

Zajímalo mě, jestli neškodí, pokud dětem, které koktají, budeme „napovídat“ správná slova. „Dětem nápověda většinou vyhovuje, nesmíme ovšem mluvit za ně. Pokud nápovědu jako pomoc odmítají, je nutné to respektovat a počkat, až řeknou, co potřebují,“ říká Dana Kutálková.

Přiměřená zátěž

Podle odborníků jsou současné děti často velmi přetěžovány. A to nejen ambiciózními rodiči; děti často čelí vysokým nárokům i ze strany škol a učitelů. Některé dítě pod tlakem funguje víceméně normálně, u jiného se mohou objevit projevy neuróz nebo zmiňovaná koktavost. Obě logopedky se proto přimlouvají, abychom na děti, které mají vadu řeči (např. balbuties) nenakládali více, než je zdrávo, a tohle pravidlo považují za důležité u všech dětí. „Měli bychom vést dítě k tomu, aby se nepřepínalo, nechtít po něm moc ani málo, vnímat jeho signály, když něco nebo někam nechce, a ptát se proč. A také bychom dítěti neměli umetat cestičku, ale spíše mu pomáhat překonávat stresové momenty. Ve chvíli, kdy se nám řeč ‚nezdá‘, musíme jít se svou obavou za odborníkem a nedávat ji najevo před dítětem,“ vysvětluje Markéta Hrubínová.

Dana Kutálková zase zdůrazňuje, že bychom měli rozvíjet slovní zásobu dítěte a obratnost jeho mluvidel. „Měli bychom sledovat a podporovat správné dýchání, což je mimo jiné i prevence nemocí zejména horních cest dýchacích. Ve věku, který je pro vznik koktavosti kritický (3 – 5 let), bychom dítě neměli vystavovat silným emocím a vyvolávat v něm strach třeba z Mikuláše a čertů. Koktavost obyčejně spouští stres – silný jednorázový nebo mírnější, ale vytrvalý dlouhodobý. Prevencí je klid v rodině a jistota ve vztazích. Při známkách jakkoli narušené plynulosti řeči nesmíme dlouho čekat a radši se poradíme na logopedii,“ radí logopedka, jakou strategii zvolit, pokud chceme dítěti umožnit klidný, harmonický vývoj.