Fuj! Přesoleno

Jedním z důsledků je stále větší počet dětí ve školním věku, které trpí vysokým krevním tlakem.

Průzkum stravovacích zvyklostí dětí do tří let, který v minulém roce uskutečnilo Poradenské centrum Výživa dětí, přinesl překvapivé zjištění: Osmdesát procent miminek mezi 6 a 12 měsíci má ve stravě nadbytek soli. Ve věkové skupině 1 - 1,5 roku je to už 95 % dětí a ještě starší překračují doporučené množství sodíku všechny, některé až čtyřnásobně.

Ani domácí strava od maminky není v pořádku

„Překvapivě byly nadbytky zjištěny i u dětí, které byly kojeny a dokrmovány pečlivě připravovanou domácí stravou,“ uvádí doc. Zuzana Urbanová z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a dodává: „Velkým nešvarem je například častá konzumace přesoleného pečiva, které mnohé děti dostávají už od kojeneckého věku. Později se k pečivu přidá ještě uzenina, sýry, solená másla a jiné potraviny, které mají obsah soli většinou tak vysoký, že už jedna porce pokryje celodenní doporučenou dávku.“ Největší riziko nadměrného příjmu sodíku v kojeneckém a batolecím věku spočívá v přetěžování ledvin, které v tomto období ještě nejsou dostatečně zralé. Druhým, obecně podceňovaným problémem je pěstování návyku na slanou chuť, který se s přibývajícím věkem dále stupňuje. Právě tady je počátek špatných stravovacích návyků a budoucích problémů s nadváhou.

Nejen přeslazené, ale i přesolené jídlo vede k obezitě

Paradoxní? Jen zdánlivě. Děti, které si v batolecím věku navyknou na slané, po nástupu do školy svoje chutě pochopitelně nezmění. Současně se ale dostávají „z dosahu“ rodičů, kteří už nemají příliš velký vliv na to, co dítě během dne sní. A jeho výběr je jasný: „nejdobřejší“ je slané. To si pochopitelně žádá důkladné zapití - a můžeme si být jistí, že naše zlatíčka nezvolí bylinkový čaj ani čistou vodu… Dnes už se ví, že sladké nápoje, tolik milované teenagery, jsou jednou z hlavních příčin jejich skokově rostoucí obezity. Zatímco v roce 2000 byla diagnostikována u necelých 900 ze 100 000 dětí do 14 let, v roce 2008 už to bylo 1703 dětí (údaj Ústavu zdravotnických informací a statistiky). A předpokládá se, že obézních dětí je ve skutečnosti ještě víc, protože ne u všech byla obezita zaznamenána. Děti, u kterých se nepodaří tento vývoj zvrátit, se bohužel brzy stávají pacienty dětských kardiologických ordinací. Zátěž pro jejich srdce a celý oběhový systém je tak velká, že u dětí školního věku lékaři nacházejí nemoci, které se dříve objevovaly ve věku jejich rodičů a prarodičů.

Kde se vlastně všechna ta „ošklivá“ sůl bere?

I „uvědomělí“ rodiče, kteří se snaží dbát na rozumnou výživu, většinou podceňují tzv. skrytou sůl, která není na pohled patrná a vyskytuje se i v potravinách, kde by ji člověk nečekal - třeba v kečupu, sladkých sušenkách nebo dětmi tolik oblíbeném kakau. Některé průmyslově vyráběné snídaňové cereálie mají téměř 1000 mg sodíku na 100 g výrobku. Na jednu porci tak vychází cca 300 g sodíku, což je zhruba polovina doporučeného denního množství pro dospělého! 1 rohlík představuje pro batole dostatečnou dávku sodíku na celý den. Zvláštní kapitolou jsou minerálky, které mohou obsahovat více než 1000 mg sodíku v jednom litru. Nezáleží příliš na tom, které potraviny jsou „zdravé“ - sladký loupák z bílé mouky obsahuje zhruba stejné množství sodíku jako celozrnný. Skutečné slané bomby jsou pochopitelně uzeniny (včetně dietních párků) a sýry (především tavené).

Dá se vůbec přesolování nějak vyhnout?

75 % veškeré soli, kterou zkonzumujeme, pochází z průmyslově zpracovaných potravin. Asi 15 % je přidáváno v průběhu vaření a jen 10 % je obsaženo v přírodních surovinách. Z toho plyne, že „ubránit se“ přesolování opravdu není snadné. Přesto jsou opatření, která máme ve své moci: vyplatí se například při nákupu pečlivěji pročítat etikety potravin. „Nejjednodušší a nejúčinnější je děti vůbec na slanou chuť nenavykat,“ doporučuje Jitka Rusková z Poradenského centra Výživa dětí. „Co nejdéle kojte a příkrmy připravované doma nesolte. Nenechte se zmást tím, že vám připravené jídlo nechutná, chuťové buňky miminka ještě slané nevyžadují! Kupujete-li hotové příkrmy ve skleničkách, máte šanci mít příjem velmi dobře pod kontrolou, hodnoty sodíku jsou zde totiž povinně uváděny.“ Je-li vaše dítě větší a na slané už si zvyklo, zkuste dávky soli postupně snižovat při vaření, strávníci to ani nezaregistrují. Nenechávejte stát na stole slánku ani misky se solenými oříšky či chipsy. A snažte se mít alespoň trochu přehled nad tím, jak se dítě během dne stravuje.