Re: Rozbitá sebedůvěra

Podvedomi. Za ta leta se mu dostalo do podvedomi,ze neni asi fakt moc schopny,sikovny clovek,kdyz to do nej nekdo takto neustale husti a vecne mu predhazuje,ze dela neco spatne a ze lepe se to a delat tak a tak.Myslim,ze uplne se zbavit tech neprijemnych pocitu uz uplne nejde,ale da se to vyrazne zredukovat. Ja jsem mela s rodici neco podobneho,mozna jeste horsiho. Pomohlo mi dost cteni knih prave o podvedomi a uvedomeni si,ze ten problem byl na strane rodicu,ne u me. S rodici omezit kontakt,ale nemusi to byt uplne. Klidne se s nima vidat/slychat po telefonu dost casto,ale kratce,pokud zacnou mlit zase ty svoje reci,tak rici tak ahoj,uz musim jit/koncit. Nebo klidne,ja vim,ale uz to nechci zase poslouchat,tak jdu,cau. A nebo me oblibene slovo,to neres/nereste. A oni s tim casem jestli ne uplne,tak aspon castecne prestanou. Kazdopadne si uvedomit,ze problem maji/meli rodice,ne ja. Mne trvalo asi 1.5 roku se z toho srabu a zmatku v sobe vyhrabat. To uvedomeni ale neprijde hned,ale postupne,chce to fakt cist nejake knihy o psychologii a hlavne o podvedomi, potoze o tom to ted je. To co jsem zazila ja bych fakt nikomu neprala,dnes jsem sice diky tomu psychicky mnohem silnejsi a odolnejsi, porad mi ale zustavaji nejake neprijemne pocity a uzkosti z te doby.