Re: Rozbitá sebedůvěra

Dite v puberte se citi obecne obykle daleko inteligentnejsi, nez kdokoli v okoli, a bude se obvykle citit nejakym zpusobem "jine", hlavne nepochopene. Obzvlast ve sve vlastni rodine, kterou obvykle povazuje za kouli naq noze v rozletu (pisu porad "obvykle", neb to je celkem normalni, ale naskytnou se vyjimky). Normalni rodice to obvykle nejak prezijou. Horsi je, kdyz to diteti zustane na delsi dobu.
IQ 130 zas neni tak do nebe sahajici inteligence. Jelikoz se pubertaci nijak prubezne inteligencne netestuji, nemuze dcera byt informovana o tom, jak na tom jsou jeji spåoluzaci, a jeji osamelost je celkem normalni pubertalni pocit.

Ja se pamatuju, jak jsem si v 15 psala denne desitky stranek o nepochopenosti (me vlastni), o ziti v bubline, ze ktere jsem pozorovala s vyse sve neobvyklosti a inteligence sve vrstniky a dalsi kolem mne zijici smrtelniky, cervene podrtrhavane radky, kde jsem se zaprisahala, ze vse si nadosmrti budu pamatovat a TAKHLE se nikdy chovat nebudu. Sice celkem pamatuju, denniky jsou davno spalene, ale ze bych se tak nechovala? Behem doby jsem postupne prichazela na to, z IQ XX nijak nepostacuje k bezproblemovemu souziti s okolim, nebo k reseni kazdodennich problemu, (ac v te puberte jsem byla presvedcena, ze bych zivot me matky a jeji boj o preziti ekonomicke i jine zvladla levou rukou daleko lepe a radostneji...). Jedine, co bych brala jako pozitivni z te doby, ze pokud nikdo me denniky necetl, nikdo o tom nevedel, protoze tehda byla dalsi generace spis vychovavana stylem "drzet hubu a krok", a protestovat a zurit mohla pouze potichu, teda do r. 1968, kdy hojne vyrazela do evropskych ulic a zacala menit svet. Tim jsme si v te puberte tenkrat usetrili mnoho trapnych situaci, kdy jsme se totalne zesmesnili, aniz bychom si byli vedomi.
Dnesni generace to ma daleko obtiznejsi. Vsechno je viditelne, a kdyz jim to dojde, neni lehke to vzit zpatky, a proto musi rodice byt daleko chapavejsi. Taky jste. Snazite se a ucite se. Treba by nebylo marne psat nejaka psychologicka pojednani, jak pochopit stare rodice a jejich slapnuti vedle, ktera delali v presvedceni, ze tak a ne jinak, protoze jinak neznali?