Re: Rozbitá sebedůvěra

Emo,

přesně tak.

Navíc je dobrý si uvědomit, že ten DOSPĚLEJ člověk je AUTONOMNÍ, už není na těch rodičích NIJAK fakticky závislej (což byl jako dítě, kdy na nich záleželo, co, jak a kdy mu poskytnou) a že ty nitky, za který oni tahají, jsou přivázaný k JEHO hlavě a že ON k nim drží v ruce nůžky.

Takže i když maminka řekne "mazlíčku, udělala jsem ti kakao" a mazlíčkovi je 40 nebo jak to bylo v tý reklamě, tak je od "mazlíčka" alibismus, že ta matka by to měla dělat jinak - ON je dospělej, pokud má pocit, že "matka v něm neustále vidí to dítě" tak je na NĚM, aby se z toho vymanil a jako to dítě se přestal cítit.

A je JEHO problém, když vnímá "vem si čepici, nastydneš" jako nevhodný vměšování v momentě, kdy je mu 50 a má všechny zákonný předpoklady, aby se mohl stát prezidentem státu, natož si nasadit čepici podle toho, jak sám uzná za vhodný.

Prostě u DOSPĚLÝHO člověka to pokládám za jeho úkol, ti rodiče se nemusí nijak měnit, je na něm, aby poupravil svůj postoj (a k tomu patří i to, že pokud jsou jeho rodiče nějak toxičtí, omezí kontakt s nimi na minimum nebo ho úplně utne, a smíří se s tím, že ne všecko bohužel může vyjít idylicky, zejména pokud tam je zaangažováno víc lidí, kteří se ne vždy budou chovat podle toho, jak by se to hodilo mně).