Re: Umírat nejlépe doma!

Aneko, po přečtení Tvých příspěvků mám krásný pocit na duši.Že ještě existují lidé, jako jsi ty. Laskaví a obětaví.Starat se o někoho doma opravdu vyžaduje hodně síly, fyzické i psychické. Vím, o čem mluvíš, sama se tak starám o zcela bezmocnou ležící maminku už přes pět let.Polohuju, krmím, přebaluju, ze všech sil udržuju optimistickou atmosféru. A jsem dalším příkladem toho, že když se chce, tak to jde! Člověk ale musí opravdu milovat a nehledat výmluvy.K čemu by mi byla kariéra /jsem ing ekonomie/, kdyby mě trýznilo špatné svědomí, že jsem selhala a opustila svého nejbližšíhov nouzi. Manžel i děti to chápou a jsou mi perfektní oporou. A jako dovětek, moje maminka také rozhodně není žádný drobínek, má minimálně o 30 kg víc než já, ale i to se dá zvládnout.A bez proleženin.