péče členem rodiny - tudy cesta nevede

Obdivuji všechny, kdo jsou schopni převrátit si život vzhůru nohama a o své staré blízké pečovat. Při současném pokroku medicíny a prodlužová života bude stále více starých lidí, kteří nebudou schopni zajistit sebeobsluhu. Pokud by o každého z nich měl pečovat rodinný příslušník pravděpodobně v produktivním věku, zbytek populace budou děti a studenti a pak nevím, kdo nás bude všechny živit. Myslím, že by valná většina fyzické práce typu přebalení, umytí, polohování by měla být zajišťována profesionály ať už doma či v nějakých zařízeních. Příbuzní nechť se věnují své profesi a babičce jsou k dispozici pro potěšení ducha jak nejčastěji to půjde. To samozřejmě vyžaduje zcela jiný způsob financování stáří a penzijní připojištění se musí stát od mládí samozřejmou věcí.
Z osobní zkušenosti vím, že péče o seniora je záležitostí celé rodiny. A opravdu nechci, aby moje děti jednou musely řešit, zda budou zanedbávat mne nebo svoje děti či vnoučata, tak jako já. (U babičky jsem nebyla 3 týdny, malý má už jenom malou teplotu, vyrazíme? Vím, že seděl hodinu v autosedačce cestou tam, pak v košíku při nákupu pro babičku, pak jsem ho hodinu držela u babičky abych trochu uklidila, a teď musí zase vydržet hodinu v autosedačce, než vyzvedeneme ségru ze školky. Tak holt bude řvát...)Batoleti to nevysvětlíte a starší děti si to nezaslouží. Pomoc ano, ale všichni členové rodiny mají své potřeby a je třeba skloubit, nikoliv všechny obětovat jednomu.