Re: Neprímá diskriminace

Šáry,
no, sebepřeceňování mi tedy fakt asi nehrozí, to máš pravdu:o))))
Ale je fakt, že už pár měsíců čekám, kdy se odrazím ode dna a konečně začnu stoupat a něco pořádnýho dokážu, sakra!!!
Mám asi smůlu, že inklinuju k totálně nevýdělečným činnostem jako např. spisovatelství (tím zbohatne skutečně málokdo:-)))). Víš, pořád doufám, že je ve mně ukrytej poklad, ale zatím jsem neměla možnost ho rozvinout. Teď zas prozměnu už půl roku čekám, až se syn "usadí" ve škole - ale pak to rozjedu, to si teda piš!:o))) --- Ne, já se teď těšila na sebevzdělávání na tom kurzu, ovšem pravda, trochu mě zaskočilo, jak je to náročné. Tak jsem upřímně zvědavá, jestli to zvládnu. To teda bude zkouška!!! Ovšem jestli tím projdu se ctí, tak to si piš, že ve svých vlastních očích zatraceně stoupnu:-)))
Mám nějaké tipy, Pettina mně o něco níž radí, abych zkusila synovu školu - administrativní práci nebo knihovnici. Nechám to všechno v sobě zrát, a jednou třeba přijde i můj čas...
Dík.
M.